... na vlajce Evropské unie je 12 hvězd? Toto číslo tradičně symbolizuje dokonalost, úplnost a jednotu.
Kalendář
Galileo | projekt budoucnosti
klikněte na video »
Anketa
Jak to vidím?
Jsem přesvědčen, že se bez energie získané z jádra do budoucna neobejdeme. Přesto, že se nám momentálně zdá, že veškeré ostatní zdroje jsou stále snadno dosažitelné, jejich zásoby jsou omezené a jejich získávání je ekonomicky velmi nákladné. S úbytkem zdrojů bude pochopitelně ještě náročnější, navíc s velkými dopady na životní prostředí. Mimo jiné i z těchto důvodů by měla být jaderná energie jedním z možných zdrojů pro výrobu elektrické energie.
Víte, že...
Den europoslance
klikněte na video »
Tosenovsky.cz / Média - Napsali o mně
Média - Napsali o mně
Technický týdeník - Tradice založená Rudolfovou hutí
Tradici hutní a strojírenské výroby ve Vítkovicích zahájila Rudolfova huť založená v roce 1828. Nesla jméno podle svého zakladatele olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana. Jako její první majitel a investor vložil do stavby pudlovny pro zkujňování železa a válcovny nemalé soukromé finanční prostředky.
Zapálením první vysoké pece belgického typu roku 1836 pracující s koksem jako palivem a redukčním prostředkem, vyrobeným z uhlí ostravských nálezišť místo dříve používaného dřevěného uhlí, první v rakousko-uherské monarchii, byla zahájena i masová výroba železa podle anglické technologie. Huť se stala během krátké doby nejmodernějším železářským závodem v monarchii, vyrábějící zprvu kolejnice a další železniční materiál pro stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda z Vídně přes Ostravu do Haliče. Již tehdy měla uzavřený hutní cyklus výroby železa a oceli pro hutní výrobky zhotovované ve válcovně, rourovně, mostárně, kotlárně a v kovárně. V mechanických dílnách začala výroba strojních součástí i celých strojů.
V PŮVODNÍ RUDOLFOVĚ HUTI ZŮSTALY JEN VYSOKÉ PECE
Prostor původní Rudolfovy hutě – kolébce vítkovického hutnictví - dnes známé jako Dolní oblast Vítkovice, se však pro výstavbu modernějších provozů, rostoucí výrobu a rozšiřující se sortiment stával stále těsnějším. Proto byly začátkem 90. let 19. století hutní a strojírenské provozy umísťovány na jiná území Vítkovic a jejich přilehlých částí a v Dolní oblasti byla zachována pouze výroba železa ve vysokých pecích s přidruženými provozy. Po 162 letech nepřetržité výroby železa byl provoz vítkovických vysokých pecí v rámci restrukturalizace hutí a pro zlepšení čistoty ovzduší v Ostravě na podzim 1998 zastaven. Tradiční hutnický cyklus se narušil, výroba oceli v kyslíkových konvertorech ve Vítkovicích se stala zcela závislá na dodávkách tekutého surového železa z vysokých pecí ze sousední Nové huti v Kunčicích – dnes z hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava. Ukončení provozu vysokých pecí bylo spojeno se zastavením celé prvovýroby v historickém areálu vysokopecního závodu. Do klidu se uvedly nejen samotné vysoké pece s příslušenstvím, ale i další provozy a oddělení - koksovna, rudiště, aglomerace, struskárna, dmychadlová ústředna, plynočistírna, plynojem, plynová síť, vodní čerpací stanice a další zařízení. Ztráta pracovních míst se týkala 1200 lidí závodu a zhruba tří stovek ostatních, kteří byli spojeni s činností této významné výrobní jednotky – údržbářů, energetiků, pracovníků závodní a silniční dopravy, laboratoří, obchodních oddělení a z dalších úseků.
VÝROBA ŽELEZA ANEBO ZAKONZERVOVÁNÍ PAMÁTKY DO DOBY, NEŽ SE NALEZNE ŘEŠENÍ A POTŘEBNÉ FINANCE
"Nemám rád mrtvá ocelová města" vyjádřil se asi před 10 lety na adresu areálu Ing. Evžen Tošenovský, tehdejší hejtman Moravskoslezského kraje. Pro dřívější společnost VÍTKOVICE s majoritní účastí státu byl tento areál bez života a bez zisku zátěží a ztrátový. Jeho ostraha, zabezpečení proti vandalům a krádežím snadno dostupného ocelového šrotu si vyžádala ročně desítky milionů korun. Naštěstí byl areál roku 2000 prohlášen za kulturní památku a v roce 2002 se stal národní kulturní památkou.
NOVÉ VÍTKOVICE JANA SVĚTLÍKA
Po privatizaci strojírenské části společnosti VÍTKOVICE v roce 2003 českým kapitálem se situace kolem historického areálu začala vyjasňovat. Nová společnost připravila vlastní řešení národní kulturní památky, jehož výsledkem je projekt Nové Vítkovice, který změní tvář historické Dolní oblasti Vítkovic i celé Ostravy. Převážně jde o osobní vizi a koncepci Jana Světlíka, generálního ředitele VÍTKOVICE MACHINERY GROUP, která se již prakticky uskutečňuje ve spolupráci s prestižními architekty, především s Josefem Pleskotem a jeho AP ateliérem a přizvanými stavebními firmami.
O unikátní technicko-historické proměně jádra bývalé Rudolfovy huti, která nyní v Dolní oblasti Vítkovic probíhá a jež dosud nemá obdobu v České republice a svým rozsahem snad ani nikde v Evropě, otiskneme v TT seriál. Dnešní vstup nelze ukončit lépe než současným názorem Evžena Tošenovského, nyní poslance Evropského parlamentu: "Jsem přesvědčen, že po mnoha letech tápání a šílených nápadů typu řízené ruiny se do Dolní oblasti konečně dostává reálný a rozumný projekt. Předchozí představy o obrovském muzeu posledního dne v sobě nenesly nový život v daném území, ale jen konzervování diskutabilní tvrdé ideologie 50. let. Současná výstavba skutečně umožňuje, aby v území Dolní oblasti při zachování hodnotných objektů vzniklo místo s novou náplní zajímavou pro lidi. Věřím, že kombinace kultury, školských objektů a odpočinkových míst bude natolik zajímavá, že celá Dolní oblast začne žít novým způsobem. Vím, že je před námi ještě mnoho let práce, ale nastoupený směr je snad opravdu jedinou možností pro tak komplikované území. Těším se na to, až první objekty vstoupí do života města. Proto i já jsem velmi zvědavý na přeměnu plynojemu v konferenční - víceúčelovou halu.".
autor: tej
Zpět
© 2011 | Evžen Tošenovský
