Aktuálně

Plenární zasedání 10. – 13. prosince, program

Štrasburk, 10. 12. 2018

Poslanci Evropského parlamentu se letos naposledy setkávají ve Štrasburku na plenárním zasedání. Během něj budou hlasovat o obchodní dohodě s Japonskem či proberou podezření na střet zájmů v České republice. V rámci série debat o budoucnosti Evropy ve středu navštíví EP kyperský prezident Nicos Anastasiades. Půjde již o čtvnáctou diskuzi poslanců se státníky. Ve stejný den poslanci proberou i výsledek hlasování britského parlamentu o brexitové dohodě. Hned v pondělí předseda Parlamentu Antonio Tajani převezme „Plamen míru“, jakožto symbol usmíření, který do Štrasburku dorazí z Betléma.

Boj proti terorismu: Hlasování o doporučeních zvláštního výboru

Poslanci budou v úterý diskutovat a ve středu hlasovat o závěrech zvláštního výboru EP pro terorismus, který byl zřízen v září 2017 v reakci na teroristické útoky v Evropě. Předložený text vyzývá příštího předsedu Evropské komise, aby zachoval kolegiu, které vzejde z evropských voleb v roce 2019, samostatné portfolio pro komisaře pro bezpečnostní unii. Návrh usnesení také vyzývá členské státy, aby posílily svou vzájemnou spolupráci a neprodleně si vyměňovaly informace o změnách stupně ohrožení na svých územích. Výbor také požaduje, aby se Europol stal skutečným centrem výměny informací a spolupráce v oblasti boje proti terorismu na úrovni EU. Za tímto účelem poslanci doporučují i posílení jeho mandátu, pokud to bude nezbytné.

Bezpečnost potravin: Transparentnější schvalovací postup

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) by měl na základě legislativního návrhu, o kterém bude plénum hlasovat v úterý, povinně zveřejňovat detaily z procesu hodnocení možných rizik. Nová pravidla by měla zpřehlednit posuzování rizik a zajistit vetší spolehlivost, objektivitu a nezávislost studií, které EFSA využívá v procesu schvalování při hodnocení rizika či komunikaci o rizicích a při přijímání konečného rozhodnutí. Úřad by mel také disponovat větším rozpočtem, aby byl schopen důsledně se zhostit svých výzkumných povinností.
Legislativní návrh navazuje na evropskou občanskou iniciativu zaměřenou na zákaz glyfosátu, zejména na obavy, že vědecké studie použité při hodnocení daného pesticidu nebyly dostatečně nezávislé, přičemž veřejnost je navíc nemela k dispozici. Souvisí také s procesem, v jehož rámci Komise zkoumala účelnost a aktuálnost ustanovení nařízení o obecném potravinovém právu.

Humanitární víza: Výzva k posuzování žádosti o azyl ve třetích zemích

Parlament bude v úterý hlasovat o výzvě k zavedení humanitárních víz na úrovni EU, která by umožnila předběžnou kontrolu žadatelů o azyl ve třetích zemích a zabránila tak činnosti pašeráků. Navrhovaný mechanismus by umožnil žadatelům, kteří žádají o mezinárodní ochranu, požádat o humanitární víza na velvyslanectvích nebo konzulátech EU na území třetích zemí. V případě udělení takových víz by jejich držitelé mohli vycestovat na území EU, konkrétně na území členského státu, který víza vydal, za jediným účelem – podat žádost o mezinárodní ochranu.

Rozhodnutí o udělení víz by mělo být výlučnou kompetencí daného členského státu.

Jedním z cílů navrhovaného opatření je snížit objem pašeráky organizovaných nelegálních pokusů o překročení hranic EU a s tím souvisejícími úmrtími, především v oblasti Středozemního moře. Záměrem předkladatelů je také snížení nákladů EU a členských států vyhrazených na azylové postupy, prosazování práva, kontrolu hranic a pátrací a záchranné činnosti. Text legislativního usnesení, který plénu předkládá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), vyzývá Evropskou komisi, aby do 31. března 2019 předložila legislativní návrh stanovující systém evropských humanitárních víz. Přijetí návrhu v EP vyžaduje absolutní většinu všech poslanců.

Brexit: Rozprava po hlasování v britském parlamentu

Stav brexitu a úterní hlasování dolní komory britského parlamentu o dohodě o vystoupení Spojeného království z EU budou ve středu od 9:00 hod. předmětem plenární rozpravy EP. Poslanci se v rozpravě vyjádří ke stavu ratifikačního procesu dohody o brexitu ve Spojeném království, kterou 25. listopadu schválila spolu s politickou deklarací Evropská rada. Hlasování bude zařazeno na program příštího plenárního zasedání.

Budoucnost Evropy: Rozprava s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem

Kyperský prezident Nicos Anastasiades bude diskutovat o budoucnosti Evropy s poslanci EP a s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem ve středu od 10:00 hod. Nikos Anastasiadis, vystudovaný právník a bývalý lídr středopravé strany Demokratické shromáždění, působil jako poslanec kyperské Sněmovny reprezentantů od roku 1981 až do svého zvolení prezidentem země v roce 2013. Anastasiades bude již čtrnáctým lídrem země, který se podělí s poslanci EP o svoji vizi reformy fungování Unie. Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude španělský premiér Pedro Sánchez. Do Evropského parlamentu zavítá během lednového plenárního zasedání ve Štrasburku.

Slavnostní udelení Sacharovovy ceny Olegu Sencovovi

Evropský parlament ve středu v poledne oficiálně udělí letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ukrajinskému filmovému režisérovi Olegu Sencovovi. Sacharovovu cenu převezme ve středu ve 12:00 z rukou predsedy EP Antonia Tajaniho Sencovova sestřenice Natalia Kaplan a jeho advokát Dmitrij Dinze. Samotný ukrajinský režisér je aktuálně vězněn v Ruské federaci za údajnou přípravu teroristických útoku proti ruské okupaci Krymu.
Do užšího výběru Sacharovovy ceny se letos kromě Olega Sencova dostalo jedenáct nevládních organizací, které zachraňují životy migrantů ve Středozemním moři, a Násir Zifzáfí, vůdce hnutí Hirak, které v Maroku organizuje masové protesty. Sacharovovu cenu za svobodu myšlení uděluje Evropský parlament každoročně výjimečným osobnostem nebo organizacím, které bojují za lidská práva a základní svobody. Prvními laureáty ceny, která nese jméno sovětského fyzika a politického disidenta Andreje Sacharova, byly v roce 1988 Nelson Mandela a Anatolij Marčenko. Sacharovova cena za rok 1989 byla udělena Alexandru Dubčekovi.

Konecné hlasování o rozpočtu EU na rok 2019

Parlament bude ve středu hlasovat o výsledku jednání s Radou (ministrů) EU o konečné podobě rozpočtu EU na rok 2019. Rozpočet EU na příští rok by měl přinést více prostředků programu Erasmus+, výzkumu, ochraně životního prostředí, jakož i řešení migrace a nezaměstnanosti mladých. Poslancům se v rámci jednání o posledním rozpočtu tohoto funkčního období EP podařilo zajistit dodatečných 688,5 milionu eur nad rámec původního návrhu Evropské komise. Tyto prostředky poputují na programy, které zákonodárci považují za klíčové pro podporu růstu a pracovních míst v EU. Jmenovitě jde o Erasmus+ (podpora mobility mladých), Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Horizon 2020 (oblast výzkumu) a COSME (konkurenceschopnost malých a středních podniku). Podrobnější informace o rozpočtu EU na příští rok a dalších oblastech, ve kterých dojde k navýšení financí, jsou k dispozici v samostatné tiskové zprávě. Přibližně 94 % prostředků z rozpočtu EU se vynakládá na podporu občanů, regionu, obcí, farmářu či podniku. Administrativní výdaje EU tvoří přibližně 6 % rozpočtu Unie.

Parlament rozhodne o osudu obchodní dohody mezi EU a Japonskem

Plenární hlasování o návrhu dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem, která predstavuje nejvetší bilaterální obchodní dohodu, jakou kdy EU vyjednala, je naplánováno na stredu. Dohoda o hospodárském partnerství mezi EU a Japonskem otevírá trh se službami, zavádí spolecná pravidla bilaterálního obchodu, spolecné standardy pro oba obchodní bloky a postupne by mela odstranit témer všechna cla na zboží. Z dohody podepsané 17. cervence 2018 by mohly na strane EU nejvíce profitovat podniky v odvetví vína a lihovin, masa, mléka, textilu a kožených výrobku, dále spolecnosti se zájmem o verejné zakázky v železnicním sektoru, jakož i malé a strední podniky. V prípade její ratifikace Evropským parlamentem a Radou (ministru) EU by mohla vstoupit v platnost 1. února 2019.
Dohoda vytvárí zónu obchodu zahrnující 600 milionu obyvatel, témer tretinu svetového HDP a 40 % globálního obchodu. Postupne by na jejím základe mela být odstranena témer všechna cla na evropské produkty a služby vyvážené do Japonska, což predstavuje rocne približne 1 miliardu eur.
Dohoda o strategickém partnerství
Parlament bude ve stredu hlasovat také o Dohode o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, která by mela rozšírit vzájemnou spolupráci i do neobchodních oblastí. Jde napríklad o energetiku, školství, výzkum a vývoj, rozvoj, boj proti klimatickým zmenám a terorismu. Na její vstup v platnost je krome schválení EP nutná i ratifikace v každém clenském státe EU.
Dohoda o ochrane investic
EU v současnosti s Japonskem jedná i o samostatné Dohodě o ochraně investic, na jejímž základe by melo dojít k ustanovení mechanismu pro řešení sporu. Dohoda by mela také zajistit stejné a spravedlivé zacházení s přímými zahraničními investicemi EU v Japonsku a Japonska v EU.

Andrej Babiš a fondy EU: Rozprava o možném střetu zájmů českého premiéra

Poslanci budou ve středu v návaznosti na medializované informace diskutovat o údajném střetu zájmů předsedy vlády České republiky Andreje Babiše. Peněžní prostředky z fondů EU získané koncernem Agrofert, převedeného Andrejem Babišem do svěřenského fondu, představují pro současného českého premiéra konflikt zájmů, informovala nedávno média a citovala interní dokument Evropské komise. Andrej Babiš, jakož i koncern Agrofert, jakékoliv pochybení odmítají. Komisař pro rozpočet EU Günther Oettinger začátkem prosince před poslanci výboru pro kontrolu rozpočtu prohlásil, že Komise bere všechna obvinění vážně a je v kontaktu s vnitrostátními orgány za účelem nápravy.

Další body programu

Poslanci se budou zabývat i těmito tématy:

Hodnotenie asociačnej dohody EÚ s Ukrajinou (rozprava v utorok, hlasovanie v stredu
Schengen: Výzva na prijatie Bulharska a Rumunska (rozprava v pondelok, hlasovanie v utorok)
Program pre životné prostredie a ochranu klímy – LIFE (rozprava v utorok, hlasovanie v stredu)
Horizont Európa – rámcový program pre výskum a inovácie a ktorým sa stanovujú jeho pravidlá účasti a šírenia (rozpravy v utorok, hlasovania v stredu)
Nástroj na prepájanie Európy (rozprava v utorok, hlasovanie v stredu)
Zriadenie Európskeho obranného fondu (rozprava v utorok, hlasovanie v stredu)
Vesmírny program Únie a Agentúra Európskej únie pre vesmírny program (rozprava v stredu, hlasovanie vo štvrtok)
Program Digitálna Európa na obdobie 2021 – 2027 (rozprava v stredu, hlasovanie vo štvrtok)
Vízový kódex Spoločenstva (hlasovanie v utorok)
Koordinácia systémov sociálneho zabezpečenia (hlasovanie v utorok)
Zriadenie Európskeho orgánu práce (hlasovanie v utorok)
Príprava zasadnutia Európskej rady v dňoch 13. – 14. decembra (rozprava v utorok)
Ochrana pracovníkov pred rizikami z vystavenia účinkom karcinogénov alebo mutagénov pri práci (rozprava v pondelok, hlasovanie v utorok)
Daň z digitálnych služieb (rozpravy v stredu, hlasovania vo štvrtok)
Výročná správa o ľudských právach a demokracii vo svete za rok 2017 a o politike Európskej únie v tejto oblasti (rozprava v utorok, hlasovanie v stredu)
Výročná správa o vykonávaní spoločnej zahraničnej a bezpečnostnej politiky (rozprava v utorok, hlasovanie v stredu)
Vojenská mobilita (rozprava v pondelok, hlasovanie v utorok)
Prípady porušovania ľudských práv, demokracie a zásad právneho štátu (rozpravy a hlasovania vo štvrtok)
Situácia migrantov na hraniciach EÚ s Bosnou a Hercegovinou (rozprava vo štvrtok)
Rozšírenie afrického moru ošípaných (rozprava vo štvrtok)
Činnosť európskej ombudsmanky za rok 2017 (rozprava v stredu, hlasovanie vo štvrtok)
Vzdelávanie v digitálnej ére: výzvy, príležitosti a ponaučenia pre tvorbu politík EÚ (rozprava v pondelok, hlasovanie v utorok)
Balík opatrení pre jednotný trh (hlasovanie v stredu)
Doplnenie právnych predpisov EÚ týkajúcich sa typového schvaľovania, pokiaľ ide o vystúpenie Spojeného kráľovstva z Únie (hlasovanie v utorok)
Európska agentúra pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci EU-OSHA (rozprava v pondelok, hlasovanie v utorok)