Aktuálně

Plenární zasedání 11. – 14. března, program

Štrasburk, 11. 3. 2019

Obchod s USA, vztahy s Ruskem, technologická přítomnost Číny, plány pro brexit a lepší přístup ke klíčovým službám pro lidi s hendikepem. To jsou některé body prvního březnového pléna.

Budoucnost Evropy: Rozprava se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim

Předseda vlády Slovenské republiky Peter Pellegrini se v úterý dopoledne jako osmnáctý lídr členského státu EU zapojí do diskuze s poslanci a zástupci Evropské komise o budoucnosti Unie. Slovenský premiér spolu s předsedou EP Antoniem Tajanim předstoupí po rozpravě před novináře. Série rozprav o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád Unie na jedné straně a poslanci EP na straně druhé odstartovala v lednu 2018.

Kybernetická bezpečnost: Opatření na odvrácení hrozby z Číny

Bezpečnostní hrozby vyplývající ze sílící technologické přítomnosti Číny v EU budou v úterý předmětem nezávazného usnesení. Hlasovat se bude i o aktu o kybernetické bezpečnosti. Posilování technologické přítomnosti Číny v Evropské unii představuje vážnou bezpečnostní hrozbu, která vyžaduje okamžité kroky na úrovni EU. Předložený text počítá se zavedením evropských certifikátů kybernetické bezpečnosti pro produkty, procesy a služby. Navrhuje také prodloužit mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a přidělit jí více zdrojů, aby mohla lépe naplňovat cíle své činnosti.
Parlament bude ve středu hlasovat i o návrhu na zřízení kompetenčního centra EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Budoucí vztahy EU s Ruskem: Stanovisko EP

EU by měla být otevřená možnosti zavedení dalších sankcí, pokud Rusko nepřestane porušovat mezinárodní právo. Také o tomto návrhu usnesení budou poslanci hlasovat v úterý. Předložený text navrhuje přehodnocení dohody o partnerství a spolupráci (DPS) mezi EU a Ruskem a omezení vzájemné spolupráce v oblasti společných zájmů, například při boji proti terorismu či klimatickým změnám. Prohloubení vzájemných vztahů by mělo být podle návrhu usnesení možné pouze za předpokladu, že Rusko začne plně implementovat takzvané dohody z Minsku s cílem ukončit válku na východní Ukrajině a začne respektovat mezinárodní právo. EU by měla být mezitím připravena rozšířit sankce vůči Rusku, zejména ty, které jsou zaměřeny na jednotlivce, uvádí předložený text. Zároveň však dodává, že sankce by měly být úměrné hrozbě, kterou dnes Rusko představuje.

Potlačování nepřátelské propagandy před evropskými volbami

Návrhy zaměřené na ochranu evropských demokracií před zahraničními aktéry, kteří šíří dezinformace či zneužívají osobní data, budou předmětem hlasování v úterý a ve středu. Parlament se bude v úterý zabývat legislativním návrhem, který by zavedl finanční postihy pro celoevropské politické strany a nadace za záměrné porušování předpisů týkajících se ochrany údajů.
Nedávný skandál společností Facebook a Cambridge Analytica ukázal, jak může zneužívání osobních informací zasáhnout do demokratických procesů. Nová pravidla, na kterých se již neformálně dohodli vyjednavači EP a Rady (ministrů) EU, by měla vstoupit v platnost před květnovými volbami do Evropského parlamentu.
Ve středu budou poslanci hlasovat o usnesení, jehož cílem je zhodnotit dosavadní úsilí EU v boji proti nepřátelské propagandě zahraničních aktérů. Očekává se, že poslanci zároveň podpoří využívání nových technologií, které by mohly pomoci potlačovat propagandu a falešné účty na sociálních sítích. Předložený text usnesení také důrazně odsuzuje stále agresivnější pokusy Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje oslabit normativní základy a zásady evropských demokracií a svrchovanost zemí Východního partnerství prostřednictvím kroků zaměřených na podporu extremistických hnutí a ovlivňování voleb.

Rozprava o prioritách březnového summitu EU

Ve středu poslanci představí svá očekávání od blížícího se Summitu EU, který proběhne ve dnech 21. – 22. března. Rozpravy se zúčastní i zástupci rumunského předsednictví Rady (ministrů) EU a Evropské komise. Jarní zasedání Evropské rady se tradičně věnuje otázkám zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti. Lídři EU však budou diskutovat i o dlouhodobé strategii EU v oblasti boje proti klimatickým změnám.
Hlavy států a vlád se také zaměří na zahraniční věci, a to zejména v souvislosti s blížícím se summitem EU-Čína, který je plánován na 9. dubna. Diskutovat by měly také o možnostech boje proti dezinformacím a ochrany demokratické integrity evropských a vnitrostátních voleb v celé EU. Poslanci se v rámci rozpravy pravděpodobně vyjádří k výsledkům hlasování dolní komory britského parlamentu k dohodě o brexitu, které je plánováno na 12. března, a zhodnotí také jeho dopady.

Zmírnění dopadů případného tvrdého brexitu na občany a podniky v EU

Středa je také dnem, kdy EP přijme legislativu, která má minimalizovat negativní dopady případného tvrdého brexitu v oblasti dopravy, sociálního zabezpečení, rybolovu a programu Erasmus. Evropská komise na základě výzvy Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU předložila návrh opatření, která by v případě, že se Spojené království rozhodne opustit Evropskou unii bez dohody, měla zmírnit negativní dopady takového brexitu.
Nouzová opatření nezachovají benefity, které přináší členství země v Evropské unii, nepřináší ani výhody přechodného období. Platnost opatření bude časově omezená. Přijatá budou jednostranně Evropskou unií, uplatňovat by se však měla pouze za předpokladu, že Spojené království recipročně přijme podobná opatření.

Opatření na ochranu klimatu: Plány EU do roku 2050

Dlouhodobé cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů budou ve středu předmětem plenární rozpravy se zástupci Rady a Komise a ve čtvrtek i usnesení. Rozprava je reakcí na dokument Evropské komise z 28. listopadu 2018, který představuje možné scénáře implementace Pařížské klimatické dohody. Parlament následně přijme usnesení, jehož součástí by měla být doporučení poslanců. Evropská rada by se ke strategii měla vyjádřit ještě tento rok.

EP se vyjádří k obchodním jednáním mezi EU a USA

Parlament ve čtvrtek rozhodne, zda a za jakých podmínek podpoří zahájení omezených obchodních jednání se Spojenými státy. Samotné rozhovory jsou podle poslanců z Výboru EP pro mezinárodní obchod (INTA) v zájmu občanů a podniků v EU, protože by mohly přispět ke snížení napětí v obchodních vztazích mezi EU a USA. Výbor proto doporučil zahájení jednání na základě současných vyjednávacích mandátů v oblastech průmyslových cel a posuzování shody, která navrhla Evropská komise. Dosažení omezené obchodní dohody by však podle poslanců mělo být podmíněno zrušením současných cel ze strany USA na ocel a hliník z EU a zakomponováním automobilů a automobilových součástek do obchodních jednání.