Aktuálně

Plenární zasedání 15. – 18. července, hlavní body

Štrasburk, 15. 7. 2019
Druhá schůze pléna nově ustaveného Parlamentu má především za úkol zvolit předsedu Evropské komise. Hlasování o momentálním nejvážnějším kandidátu na tento post  – Ursule von der Leyenové proběhne v úterý. Poslanci se budou dále zabývat také rotujícím předsednictvím EU a humanitární pomocí ve Středomoří.

Nová šéfka Evropské komise?

Současná německá ministryně obrany Ursula von der Leyen, kterou Evropská rada nominovala do čela evropské exekutivy, předstoupí před poslance  ráno v úterý 16. července. Představí svou vizi a plány na příštích pět let a jednotlivé politické skupiny k tomu v debatě zaujmou své stanovisko. Tentýž den by se mělo o nominaci  rovnou hlasovat (v 18h).

Aby se stala předsedkyní Evropské komise, potřebuje podporu absolutní většiny poslanců (50 % + 1). To znamená, že ji musí podpořit nejméně 376 poslanců. Pokud se tak stane, von der Leyen bude první ženou na čele unijní exekutivy.

Nominace do Komise budou poslanci řešit ještě z dalšího hlediska: Dva komisaři – za Rumunsko a Estonsko – odstoupili ze svých postů, jelikož byli zvoleni europoslanci. Parlament si navrhované náhradníky, Estonku Kadri Simson a Rumuna Ioana Mircea Paşcu, vyslechne ve středu a hlasovat o nich bude pravděpodobně ve čtvrtek.

Rumunské a finské předsednictví EU

Taktéž v úterý poslanci zhodnotí výsledky rumunského předsednictví, které skončilo v červnu, s rumunskou premiérkou Vioricou Dăncilă. Od začátku července předsedá Radě EU Finsko a jeho plány proberou poslanci s finským premiérem Anttim Rinnem ve středu.

Finské předsednictví se nese ve znamení motta „udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“ Hledisko udržitelnosti bude tedy během následujících šesti měsíců klíčové. A není to jenom fráze: Finové se rozhodli, že nebudou rozdávat tradiční dárky, jako dělají jiné země během svých předsednictví. Namísto toho dají peníze na kompenzaci emisí z letů, které budou během předsednictví uskutečněny mezi Helsinkami a Bruselem. Na jednáních se nebude podávat balená voda, ale pravá finská z vodovodu.

Parlamentní delegace

Středa je také dnem, kdy se hlasováním potvrdí, kolik poslanců budou mít jednotlivé delegace. Ty udržují vztahy se třetími zeměmi, regiony nebo mezinárodními organizacemi v zájmu šíření evropských hodnot. Jedna skupina delegací se účastní parlamentních shromáždění, což jsou pravidelná oficiální setkání volených zástupců několika parlamentů.

V současné době se parlamentních shromáždění účastní 5 z celkových 44 delegací Evropského parlamentu. Příkladem je Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO (DNAT).

Další skupinu tvoří delegace Evropského parlamentu, které se se svými protějšky setkávají na pravidelných oficiálních setkáních meziparlamentních výborů. Většina meziparlamentních výborů má dvoustrannou povahu, tj. sdružuje Evropský parlament a jednu další delegaci, obvykle z jediné země. Evropský parlament má v současné době 15 delegací účastnících se 23 parlamentních výborů. Příkladem je Delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina (D-UA).

Největší skupina delegací se zaměřuje na vztahy s nějakou zemí nebo skupinou zemí. ětšina delegací Evropského parlamentu – zhruba 25 z celkového počtu 44 – spadá do této kategorie meziparlamentních delegací. Příkladem je Delegace pro vztahy s Japonskem (D-JP) a Delegace pro vztahy s Kanadou (D-CA).

Humanitární pomoc ve Středomoří

Rovněž ve středu budou poslanci debatovat o humanitární pomoci ve Středomoří, k níž mají členské státy velmi odlišná stanoviska. Mimo jiné se bude jednat o případu kapitánky Caroly Rackete, která byla zadržena poté, co ve stavu nouze bez povolení vplula do přístavu na italském ostrově Lampedusa. Na lodi přepravovala čtyřicet lidí zachráněných na moři. Italská vláda opakovaně deklarovala, že přístavy země jsou pro pátrací a záchranná plavidla uzavřeny. Plénum by se mohlo zabývat situací tisíců migrantů zadržovaných v detenčních střediscích v Libyi na místech probíhajících bojů – například v okolí hlavního města.

Přestože počet migrantů a žadatelů o azyl přicházejících do Evropy výrazně klesl, jen za tento rok se podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) při pokusu dostat se přes Středozemní moře ztratilo či zahynulo až 682. Poslední loď ztroskotala ve Středozemním moři 3. července – u tuniského pobřeží tehdy zahynulo 83 lidí. Šlo o druhý největší počet obětí při incidentu tohoto typu v roce 2019.

Poslanci se budou zabývat i těmito tématy:

  • Složením meziparlamentních delegací EP
  • Situací ve Venezuele a napětím v perském zálivu
  • Zhodnocením činnosti rumunského předsednictví Rady
  • Prezentací programu činností finského předsednictví Rady
  • Případy porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu
  • Zónami čistého vzduchu v městech EU

Zdroj: Tiskové středisko EP