Aktuálně

Plenární zasedání 15. – 18.května, program

Květnový program plenárního zasedání ve Štrasburku zahrnuje např. jednání o omezování globalizace, plýtvání potravinami, dodržování závazků členských států o rozdělování uprchlíků. Poslanci budou diskutovat s předsedou Evropské rady o brexitu a přivítají generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Jednání o brexitu

Poslanci budou ve středu ráno diskutovat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a zástupcem Evropské komise
o závěrech poslední Evropské rady, která schválila pokyny pro jednání se Spojeným královstvím o podmínkách vystoupení z EU. Evropský parlament přijal již 5. dubna své klíčové zásady a podmínky pro dohodu
o vystoupení UK z EU. Europoslanci ve svém usnesení označili jako prioritu zajistit rovné a spravedlivé zacházení s občany EU žijícími v UK a britskými občany žijícími v EU. Jakákoli finální dohoda mezi UK a EU bude muset
k svému vstupu v platnost získat souhlas Evropského parlamentu.

Budoucnost EU: Možnosti usměrňování globalizace

Způsob, jak by EU mohla omezit negativní dopady globalizace na svém území a naopak jak by mohla více využívat její přínosy. Také toto téma bude předmětem diskuze na plénu. Návrhy týkající se využívání a usměrňování globalizace jsou součástí širší diskuse o budoucnosti EU, kterou zahájily únorové usnesení EP a Bílá kniha EK nabízející pět scénářů dalšího vývoje Unie.

Generální tajemník OSN v EP

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres pronese ve středu v poledne projev v Evropském parlamentu. Nejvyšší představitel OSN by měl hovořit mimo jiné o situaci v Sýrii, uprchlické krizi a
úloze EU při realizaci cílů udržitelného rozvoje. António Guterres byl v letech 1995 – 2002 předsedou portugalské vlády, od června 2005 do prosince 2015 působil jako Vysoký komisař OSN pro uprchlíky. V čele OSN nahradil 1.
ledna 2017 Pan Ki-muna.

EP vyzve členské státy k dodržení závazků

Evropský parlament ve čtvrtek zopakuje svou výzvu členským zemím, aby přemístily uprchlíky z Řecka a Itálie na své území tak, jak se na tom dohodli ministři zemí EU v Radě v září 2015. Navzdory příslibu členských států přemístit do září 2017 celkem 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do jiných zemí v rámci EU bylo dosud relokováno pouze 18 000 osob, tedy o něco více než 11%. Poslanci v návaznosti na úterní rozpravu se zástupci Rady a Komise přijmou ve čtvrtek k této otázce nelegislativní usnesení. Podle posledních údajů jsou v současnosti nejblíže naplnění relokačních cílů Malta a Finsko. Některé členské státy, jako například Bulharsko, Chorvatsko
a Slovensko, přemisťují uprchlíků ve velmi omezeném rozsahu. Zatímco Rakousko oznámilo, že s přemísťováním začne brzy, země jako Maďarsko a Polsko se na relokaci dodnes odmítají podílet.

Plýtvání potravinami v EU

88 milionů tun potravin je v EU podle odhadů každoročně promarněno. To odpovídá 173 kilogramům vyplýtvaného jídla na osobu a rok. Kde se taková kvanta potravin promrhají? V celém dodavatelském řetězci: od farem, přes zpracování a výrobu, až k obchodům, restauracím a nakonec přímo v našich kuchyních. Největšími viníky jsou ale daleko před ostatními právě domácnosti: tam se podle odhadů vyplýtvá 53% potravin. Poslanci budou obhajovat svou snahu snížit plýtvání potravinami o polovinu do roku 2030. Návrh usnesení vyzývá Evropskou komisi ke zrušení stávajících omezení na potravinové dary. Tento návrh by měl také rozptýlit nejasnosti týkající se označení
„minimální trvanlivosti do“ a „spotřebujte do“.

Méně omezení při sledování online filmů v zahraničí

Návrh nařízení, na jehož základě by občané EU získali přístup ke svým předplaceným online filmům a seriálům i při dočasném pobytu v jiném členském státě Unie, bude ve středu předmětem plenární rozpravy a ve čtvrtek závěrečného
hlasování. Obyvatelé EU často nemají při cestách po EU přístup ke službám online obsahu, například filmům, seriálům, hudbě, hrám či přenosům sportovních zápasů, které si předplatili na území svého domovského státu.
Nová pravidla odstraní tato omezení. Nařízení by se mělo vztahovat pouze na online služby poskytované za poplatek, jakými jsou například Netflix, HBO Go, Amazon Prime, Spotify či Deezer. Poskytovatelé bezplatných online služeb však také získají možnost rozšířit přístup ke svému obsahu na celou Unii.