Aktuálně

Plenární zasedání 22. – 25. října, program

V posledním říjnovém týdnu budou poslanci Evropského parlamentu zasedat ve Štrasburku a mimo jiné chtějí řešit opatření k omezení plastového odpadu, kvalitu pitné vody z kohoutku, ochranu dat na Facebooku nebo Schengenský informační systém.

Pitná voda: Plány na zvýšení kvality vody z kohoutku

V úterý se na plénu bude hlasovat o návrhu zaměřeném na zvýšení důvěry spotřebitelů v kohoutkovou vodu, která je výrazně levnější a k životnímu prostředí šetrnější než balená voda.
Navrhovaná směrnice, o které budou poslanci diskutovat v pondělí, zpřísňuje limity pro některé znečišťující látky, včetně olova – o polovinu, polyfluoralkylovaných látek (PFAS) a škodlivých bakterií, a zavádí povinnost monitorovat úroveň mikroplastů přítomných ve vodě.
Right2Water: Právo na vodu
Členské státy by podle návrhu, který plénu předkládá Výbor EP pro životní prostředí (ENVI), měly přijmout opatření na usnadnění přístupu k vodě, včetně budování bezplatných pitných fontánek ve městech a jinde na veřejných místech, kde je to technicky proveditelné. Poslanci také prosazují, aby restaurace, jídelny a poskytovatelé stravovacích služeb nabízeli svým klientům vodu zdarma nebo jen za malý servisní poplatek.V návaznosti na občanskou iniciativu Right2Water (Právo na vodu) poslanci pravděpodobně zopakují svůj požadavek, aby se členské státy v otázce přístupu k vodě zaměřily také na potřeby zranitelných skupin.

Hlasování o zákazu jednorázových plastů

Ve středu mají poslanci hlasovat o zákazu jednorázových plastových výrobků (např. talířů, příborů nebo vatových tyčinek), které v současnosti tvoří více než 70 % odpadků v mořích. Nová právní úprava by měla v EU od roku 2021 zakázat prodej jednorázových plastových produktů, včetně brček, nápojových míchátek či tyček k balónkům. Poslanci výboru pro životní prostředí na seznam plastů, které by se měly do roku 2021 přestat používat, přidali velmi lehké plastové tašky, produkty z oxo-rozložitelných plastů či nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení vyrobené z pěnového polystyrenu. Dále poslanci navrhli opatření ke snížení odpadu z tabákových produktů, zejména z cigaretových filtrů obsahujících plasty, a ze ztracených či opuštěných rybářských lovných zařízení.

Rozprava o výsledcích říjnového summitu lídrů EU

Poslanci EP společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem ve středu zhodnotí výsledky setkání vedoucích představitelů EU ze 17. a 18. října. Hlavními tématy zasedání Evropské rady dne 18. října byly migrace a vnitřní bezpečnost EU. Samostatné setkání ve složení EU27 dne 17. října bylo věnována brexitu.

Facebook a Cambridge Analytica: Rozprava o dalších krocích EU

Opatření v reakci na zneužití osobních údajů společnostmi Facebook a Cambridge Analytica, budou předmětem rozpravy s komisařkou Věrou Jourovou v úterý a usnesení ve čtvrtek. Poslanci pravděpodobně vyzvou Facebook, aby v návaznosti na skandál ohledně neoprávněného přístupu k datům 87 milionů svých uživatelů a následného zneužití těchto dat, umožnil orgánům EU provést celkový audit, který by se zaměřil na míru ochrany dat a bezpečnosti osobních údajů zajišťovaných touto sociální sítí. Facebooku by zároveň poslanci měli doporučit přijetí změn, které by vedly k souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů. Plénum se bude zabývat i opatřeními, která by měla zabránit manipulacím voleb na sociálních sítích. Jednat by se také mělo o změnách pravidel hospodářské soutěže zaměřené na jejich sladění s digitální realitou.

Rozpočet EU na rok 2019: Podpora mladých a investic do růstu a zaměstnanosti

Poslanci se ve středu usnesou na vyjednávací pozici Evropského parlamentu před jednáním s Radou (ministrů) EU o příštím rozpočtu Unie. Návrh vyjednávací pozice, který plénu předkládá výbor pro rozpočet, předpokládá navýšení financí na program Erasmus +, na boj s nezaměstnaností mladých, na řešení migrace a podporu výzkumu, jakož i na investice do infrastruktury a na ochranu klimatu. Podrobnější informace jsou k dispozici v nedávných tiskových zprávách k usnesení o rozpočtu a k jednotlivým rozpočtovým položkám.
Další postup: Plenárním hlasováním začíná třítýdenní období dohodovacího řízení mezi EP a Radou, během něhož by měli vyjednavači obou institucí dosáhnout dohody o konečné verzi příštího rozpočtu, kterou budou muset následně 29. listopadu schválit poslanci a podepsat předseda EP Tajani.

Opatření proti přenosu rezistence vůči lékům ze zvířat na lidi

Legislativa zaměřená na omezení využívání antibiotik v zemědělství s cílem zabránit, aby se rezistentní bakterie dostaly do potravin, bude ve čtvrtek předmětem hlasování EP. Nové nařízení omezí takzvané profylaktické používání antimikrobiálních látek, tedy jejich aplikaci v rámci prevence – pokud se neobjeví klinické příznaky infekce. Podle nových pravidel se antibiotika budou moci aplikovat v rámci profylaxe pouze na jednotlivá zvířata, ne na celé skupiny. Léky by zároveň měly být preventivně aplikovány pouze za předpokladu, že nezbytnost jejich použití potvrdí veterinář a že riziko infekce je vysoké. Metafylaktické používání léků, tedy jejich aplikace na skupinu zvířat – například celé stádo či hejno – v případě, že pouze jedno zvíře vykazuje známky infekce, by mělo být pouze krajní možností. Infekci však bude muset diagnostikovat veterinář, který zároveň předepíše antimikrobiální lék.
Vyhrazení části antibiotik pro lidi
Nová legislativa – ve snaze vypořádat se s rostoucí rezistencí vůči antimikrobiálním látkám – umožní Evropské komisi vymezit jisté antimikrobioální látky, které budou určeny výhradně k léčbě lidí.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nedávno vydalo varování, podle kterého bakterie vyskytující se u lidí, zvířat a v potravinách nadále vykazují rezistenci vůči nejčastěji využívaným antimikrobiálním lékům. Vědci například poukazují na vysokou odolnost bakterie campylobacter vůči ciprofloxacinu, kriticky důležitému antimikrobiotiku při léčbě infekcí, snižující účinnost léčby závažných infekcí přenášených potravinami. Multirezistentní bakterie salmonely se také nadále šíří v celé Evropě.

Kdo letos získá cenu za svobodu myšlení?

Ve čtvrtek se dozvíme jméno laureáta letošní  Sacharovovy ceny. Do užšího výběru se dostali:

Oleg Sencov, ukrajinský režisér a odpůrce ruské anexe Krymu. Moskevský vojenský soud Sencova v srpnu 2015 odsoudil k dvaceti letům vězení za údajné plánování teroristických útoků. Proti jeho uvěznění protestují nejen nevládní organizace, ale kritika Kremlu zazněla i z EU včetně České republiky. Sencov na protest v ruském vězení držel hladovku od 14. května 2018. Domáhal se tak osvobození „všech ukrajinských politických vězňů“ z ruských věznic. Ukončil ji 6. října, jelikož mu podle jeho advokáta hrozila nucená výživa.

11 nevládních organizací působících ve Středozemním moři, kde organizují od roku 2015 humanitární operace na záchranu uprchlíků a migrantů. Jedná se o organizace: Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières International), Boat Refugee Foundation, Jugend Rettet, Lifeline Rescue Boat, MOAS, Proactiva Open Arms, PROEM-AID, Save the Children, Sea Eye, Sea Watch, a SOS Mediterranée.

Násir Zifzáfí, vůdce masových protestů hnutí Hirak v Maroku. Zifzáfí organizoval demonstrace proti korupci, represím a zneužívání moci. V květnu 2017 jej tamní úřady zatkly a odsoudily k dvaceti letům vězení za údajné spiknutí a podrývání bezpečnosti státu. Další odsouzení členové hnutí Hirak byli letos v srpnu na základě milosti krále Mohameda IV z vězení propuštěni, Zifzáfí je však stále vězněn. Od konce srpna drží na protest hladovku.