Aktuálně

Plenární zasedání 25. – 28. března, program

Štrasburk, 25. 3. 2019

Druhé březnové plenární zasedání přinese jednání o reformě autorských práv, zákazu jednorázových plastů, snížení emisí CO2 či ukončení střídání letního a zimního času. Poslanci proberou také aktuální vývoj kolem brexitu a představí plán, jak se vypořádat s daňovou a finanční kriminalitou.

Hlasování o dohodě na reformě autorského práva pro internet

Předložené znění nové legislativy rozšiřuje působnost ustanovení autorského práva EU na internet a posiluje tak postavení tvůrců a vydavatelů při vyjednáváních o licenčních dohodách s internetovými platformami jako YouTube, Facebook či Google News. Dohoda však obsahuje i několik pojistek, které by měly zajistit, že internet zůstane prostorem s garantovanou svobodou projevu. Nová pravidla by měla usnadnit využití autorským právem chráněných materiálů při vytěžování textů a dat a odstranit tak důležitou konkurenční nevýhodu evropských výzkumných pracovníků. Předložený text směrnice rovněž uvádí, že omezení vyplývající z autorského práva se nevztahuje na obsah používaný za účelem výuky nebo ilustrace.

Boj proti finanční a daňové kriminalitě: Výzva k zásadní reformě

Parlament bude v úterý, v reakci na nedávné miliardové skandály v oblasti daní či praní špinavých peněz, hlasovat o detailním plánu změn v boji proti finanční kriminalitě. Téměř sedmdesátistránková zpráva, která je výsledkem roční práce Zvláštního výboru EP pro finanční trestnou činnost, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3), požaduje výrazné zlepšení spolupráce orgánů členských států v oblasti daní a financí, novelizaci právních předpisů a zřízení nových orgánů na úrovni EU, včetně evropské finanční policie či orgánu pro monitorování praní peněz. Zpráva explicitně zmiňuje sedm členských států jako potenciální daňové ráje: Belgii, Kypr, Nizozemsko, Irsko, Lucembursko, Maďarsko a Maltu. Vyzývá také k ukončení programů takzvaných zlatých víz.

Ekologičtější a spotřebitelům vstřícnější trh EU s elektřinou

Legislativní návrhy, jejichž cílem je vnitřně otevřenější, ekologičtější, konkurenceschopnější a na rizika připravenější trh EU s elektřinou, budou předmětem hlasování v úterý. Poslanci rozhodnou o čtyřech legislativních textech týkajících se trhu EU s elektřinou, které jsou poslední součástí balíčku s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Předložené právní předpisy by měly odstranit překážky přeshraničního obchodu s elektřinou, a tedy i s energií z obnovitelných zdrojů v rámci EU. Cílem je podpora úsilí o dosažení závazného cíle Unie v oblasti energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, která by do roku 2030 měla tvořit alespoň 32 % hrubé konečné spotřeby energie. Nová pravidla také postupně ukončí státní podporu pro nejvíce znečišťující uhelné elektrárny v Evropě, která je aktuálně poskytována za účelem jejich udržení v záloze pro případ výrazného nárůstu poptávky po elektrické energii – například během neobvykle studených zim.

Hlasování o ukončení střídání letního a zimního času

Členské státy, které se rozhodnou pro letní čas, by si měly naposled posunout ručičky hodinek v poslední březnovou neděli roku 2021. Vyplývá to z návrhu znění nové směrnice, kterou plénu předkládá Výbor EP pro dopravu a cestovní ruch (TRAN). Země, které si chtějí ponechat standardní (zimní) čas, by si měly naposledy přeřídit hodiny v poslední říjnovou neděli v roce 2021, dodává předložený text. Poslanci také požadují koordinaci členských států ve snaze zabránit narušení fungování jednotného trhu.

Ekologičtější vozidla: Snížení automobilových emisí CO2

Poslanci a zástupci ministrů členských států se dohodli na snížení emisí z nových osobních automobilů do roku 2030 o 37,5 %. Evropská komise původně navrhovala cíl snížení emisí na úrovni 30 %. Emise oxidu uhličitého lehkých užitkových vozidel by do roku 2030 měly klesnout o 31 %.
Sociální dopady dekarbonizace
Výrobcům automobilů, jejichž průměrné emise překročí stanovené limity, bude vyměřený takzvaný poplatek za překročení emisí. Evropská komise do roku 2023 zhodnotí, zda by tyto poplatky měly být využity k financování spravedlivého přechodu k mobilitě s nulovými emisemi a na podporu rozvoje dovedností pracovníků automobilového průmyslu.

Brexit a poslední události

O posledním vývoji ohledně brexitu bude plénum debatovat ve středu. Pro připomenutí: 27 členských zemí se na summitu EU 21. března shodlo částečně vyhovět žádosti Londýna o odklad vystoupení Británie z Unie.

Postoj EP k reformě pravidel v silniční dopravě

Rovněž ve středu budou poslanci diskutovat a hlasovat o legislativních návrzích, které se týkají pravidel vysílání řidičů, jejich odpočinku a nezákonných postupů v odvětví silniční nákladní dopravy. Cílem reformních návrhů je zlepšení uplatňování pravidel v silniční dopravě a účinnější řešení nezákonných praktik, včetně využívání tzv. schránkových společností či provádění dopravních operací na trzích jiných členských států nad rámec stávajících omezení. Nová legislativa by měla také definovat, na které dopravní operace se budou vztahovat pravidla vysílání pracovníků – včetně minimálních mezd, a upravit pravidla odpočinku řidičů.

Práva spotřebitelů

Na středečním programu pléna je také hlasování o posílení práv spotřebitelů při nakupování online i v kamenných obchodech.

Inteligentní elektroměry, dynamická cenotvorba a změny poskytovatelů

Nová právní úprava by měla zvýšit konkurenceschopnost trhu EU s elektřinou a zaměřit ho více na potřeby spotřebitele. Spotřebitelé by mimo jiné měli mít zaručený přístup k inteligentním elektroměrům, dynamické tvorbě cen a možnosti bezplatně změnit dodavatele v rámci třítýdenní lhůty od podání žádosti o změnu. Od roku 2026 by se lhůta pro změnu dodavatele měla zkrátit na 24 hodin od momentu, kdy spotřebitel o změnu požádá. Nová legislativa by měla zlepšit ochranu občanů před nečekanými výpadky dodávek elektrické energie zvýšením schopnosti odvětví výroby elektřiny reagovat na rizika. Za účelem lepší regulace trhu EU s elektřinou také posiluje pravomoci Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Hlasování o zákazu jednorázových plastů

Poslanci budou ve čtvrtek hlasovat o zákazu prodeje plastových výrobků na jedno použití, například talířů, příborů, brček či vatových tyčinek, od roku 2021. Nová právní úprava, na níž se neformálně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU, stanovuje mj. do roku 2029 cíl pro sběr plastových lahví na 90%. Do roku 2025 by mělo být 25 % plastových lahví vyrobeno z recyklovaného materiálu, do roku 2030 by se měl podíl zvýšit na 30%. Předložený text také upravuje zásadu „znečišťovatel platí“ zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce, která by se měla týkat například tabákových společností či producentů rybolovných nástrojů a zařízení obsahujících plasty.

Kvalita vody

Poslední den březnové plenárky poslanci ještě posoudí návrh, jehož cílem je zlepšení kvality kohoutkové vody v EU. Zlepšení kvality vody z vodovodu má motivovat lidi k tomu, aby ji více používali, spíše než kupovali vodu balenou.