Aktuálně, Média
EurActiv.cz – Dopad krize na energetiku se teprve ukáže. S potřebnou transformací může pomoct i fond obnovy
Český energetický průmysl možná čekají těžké časy. K dopadům koronavirové krize se přidává další zvyšování klimatických ambicí. Velmi bude záležet na tom, jak intenzivně česká vláda energetickou transformaci podpoří, a jak moc k tomu využije evropské zdroje.
Současná koronavirová krize má velké dopady na mnoho sektorů evropských ekonomik, včetně té české. Problémy se samozřejmě objevují ve zdravotnictví nebo v cestovním ruchu, velmi postižený je sektor služeb. Pandemická opatření se těchto oblastí totiž dotkla v podstatě okamžitě.
Větší potíže však v dlouhodobějším časovém horizontu možná čekají i na průmysl. Europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR) současnou krizi považuje za problém i pro český energetický průmysl. „Teprve posléze se ukáže, koho všeho se krize ekonomicky fakticky dotkla, kdo nebude mít dost kapitálu na nové investice a modernizace vlastní produkce. Dá se očekávat, že poklesne i spotřebitelské prostředí pro velkou energetiku. To je ale teď vše velmi těžké predikovat, když jsme někde uprostřed krize a výsledek je velmi nejasný,“ řekl redakci EURACTIV.cz Tošenovský.
Právě průmysl by měl však zároveň hrát klíčovou roli při evropském ekonomickém restartu. O důležitosti evropského průmyslu pro obnovu po pandemii se na konci října bavili ministři ze členských zemí EU se zástupci Evropské komise i nadnárodních průmyslových firem. „I nadále budeme potřebovat silný sektor průmyslu s dostatkem pracovních míst, abychom zajistili budoucí růst a prosperitu. (…) Dnes debatujeme o tom, jak se vypořádat se strukturálními výzvami digitalizace a klimatické změny tak, abychom zajistili, že sektor průmyslu naplno využije příležitosti nabízené nadcházející transformací. Klíčovou otázku představuje, jak podpořit navýšení investic do digitálních a klimatických inovací,“ nechal se po neformální schůzce slyšet německý spolkový ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier, jehož země předsedá Evropské unii.
Evžen Tošenovský má obavu z toho, že se i v průběhu současné krize opět zpřísňují závazky stanovené Zelenou dohodou pro Evropu. „Průmysl tedy je a bude pod dvojím tlakem – kvůli dopadům pandemie i kvůli zpřísněným přehnaným limitům EU,“ podělil se o svůj pohled člen europarlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).
S navýšením klimatických ambicí nakonec v říjnu souhlasila i česká vláda, přestože předtím měla své výhrady. Lídři zemí EU se shodli na tom, že do roku 2030 společně sníží emise skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Původní závazek hovořil o 40 procentech.
„Vláda by se určitě měla zaměřit na reálné možnosti modernizace energetiky, a to v rozumných inovacích při chytrém využití automatizace pro regulaci. Dále je nutné dát velký pozor na ony zmíněné přísnější limity, které se velkou měrou promítnou do teplárenství. Teplárenství se může stát v ČR vážným sociálním problémem,“ upozornil europoslanec Tošenovský.
Pomůže fond obnovy?
Pomoct dostat ekonomiky evropských zemí zpět na nohy by měl zcela nový nástroj Next Generation EU, známý spíše jako fond obnovy. S rozpočtem 750 miliard eur nad rámec běžného dlouhodobého rozpočtu EU má fond řešit hospodářské a sociální dopady pandemie, a to pomocí podpory ekologické a digitální transformace. Peníze z nástroje mají podpořit jak veřejné investice a reformy, tak i soukromý sektor.
Vzhledem k tomu, že fond obnovy představuje něco úplně nového, není zatím jasné, na co všechno mohou být peníze využity. Premiér Andrej Babiš sice už předal Evropské komisi první návrh rozdělení 172 miliard korun, které České republice připadnou, ke konkrétním projektům vede ale ještě dlouhá cesta.
Dosavadní verze českého národního plánu obnovy se nezamlouvá například Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Základní požadavek SP ČR je navýšení finančních prostředků určených pro průmysl, který bude čelit všem výzvám a regulacím a který je základem naší ekonomiky. Pokud tedy chceme posílit odolnost ekonomiky a zvýšit potenciál jejího růstu, musíme toto zohlednit v nastavení alokací,“ napsal ve svém stanovisku svaz. Dokument, jehož přípravu koordinovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, má zásadní nedostatky také podle Svazu moderní energetiky, a to zejména v investicích do inovací a energetiky. „U zásadních oblastí, které se týkají právě investic do snižování české závislosti na spalování fosilních paliv a lepší ochrany krajiny, však chybí podrobnosti, jak chce vláda prostředky z EU využít,“ reagoval Svaz moderní energetiky, podle kterého by proto vláda měla v následujících měsících zahájit debatu s profesními svazy i akademickou sférou a „strategii obnovy zásadním způsobem přepracovat“. Na nedostatečnou ochotu vlády konzultovat priority národního plánu obnovy si stěžovala například i Hospodářská komora ČR. Debata o využití prostředků tak patrně bude ještě intenzivní, konečný dokument má vzniknout na jaře.
Podle Tošenovského jsou prostředky z fondu obnovy od samého počátku určeny hlavně na nastartování nových ekonomických aktivit v území, kde „vlivem tlaku na likvidaci využívání fosilních paliv dojde k poklesu hospodářských aktivit“. Podpořeny by tak podle něj měly být nové projekty zaměřené na dlouhodobý rozvoj určitých regionů. „Pokud to budou projekty na moderní využití nových energetických systémů, tak to bude jen dobře. Rozhodně se to bude týkat podpory solárních systémů na rodinných domech a budovách, včetně chytrých uložišť. Velmi silně budou preferovány vodíkové aplikace a vůbec nemusí být spojovány pouze se stávající energetikou. Energetika musí být pro nejbližší budoucnost velmi pružná a ,chytrá‘, aby se této příležitosti rozumně chopila,“ uvedl europoslanec z ODS. Varoval však před příliš velkými dotacemi do „velké energetiky“, které by mohly ještě více zdeformovat trh s energiemi.
Fond obnovy však samozřejmě není jedinou „evropskou“ příležitostí, jak transformovat českou energetiku.
„Jsem přesvědčen, že různých příležitostí bude velmi přibývat, protože to bude po pandemii zásadní téma EU. Jednou z velkých oblastí bude věda a výzkum, a to konkrétně program Horizont Evropa. V předchozím programu Horizont 2020 prozatím jako ČR nejsme příliš úspěšní,“ uzavřel Tošenovský.
Autor: Ondřej Plevák