Aktuálně, Média
Forum24.cz – ODS je v extrémně těžké situaci. Hledá, jak vyhrát v marketingové soutěži
Europoslanec a dlouholetý politik ODS Evžen Tošenovský popsal deníku FORUM 24, jak se změnil Evropský parlament za jedenáct let, co v něm působí. Zároveň odmítl, že by bylo lepší, kdyby jeho strana byla součástí frakce Evropské lidové strany. Tošenovský, který působil i jako místopředseda ODS, se také vyjádřil k avizované předvolební koalici s TOP 09 a KDU-ČSL
Evropský parlament a další instituce EU řeší momentálně řadu zásadních otázek. První z nich je Víceletý finanční rámec pro roky 2021–2027. Jak hodnotíte jednání o něm, a také postoj Polska a Maďarska?
Víceletý finanční rámec vždy provází velmi složité vyjednávání. Jiné představy má parlament – většinou požaduje více financí na různé projekty, a jiné má Rada, kde hlavně země, které jsou čistými plátci, jsou pochopitelně kritické k mnohým požadavkům na zvýšení. Oproti tomu členské státy, které jsou příjemci, ty zase chtějí více. Zároveň s tím situaci komplikuje nejasný výsledek brexitu, který také ovlivňuje nejen příjmovou stránku, ale i účast Britů v různých programech. A aby toho nebylo málo, tak situaci nezjednodušuje ani podmínka, která je poprvé uplatněna ve spojení s rozpočtem, a to plnění tzv. vlády práva. Je to strašně nešťastná souhra problémů, a to do hry vstupuje celosvětový problém s pandemií, tvrdě dopadající na ekonomiku, s mlhavým budoucím výsledkem. Těch omezujících podmínek je najednou neuvěřitelně moc, takže se nikdo nemůže divit, že se celý proces schvalování komplikuje a brzdí. Postoj Polska a Maďarska je jednou z dalších komplikací schvalování, kde se bude muset najít kompromis.
Zmiňované dva členské státy odmítají podmínku tzv. vlády práva. Jak se na tuto podmínku díváte vy?
Tak jak jsem uvedl v první odpovědi. Byla přijata další podmínka dodržování vlády práva. Polsko a Maďarsko se již dříve staly na úrovni Evropského parlamentu a Komise tématem těžkých politických debat. Výsledkem je podmínka spojená s vládou práva. Z diskusí s Poláky vím, že jejich obavou je, že vláda práva není jednoznačně taxativně definována s jednoznačnými parametry, které má splňovat. Mají obavu, že bude rozhodováno politicky, a ne jednoznačně nezávislým orgánem, např. soudem, který bude nezávisle posuzovat přesnou dikci dané definice. Z Ostravy znám dlouhodobě situaci v Polsku a s mnohými věcmi se velmi neztotožňuji, ale vím, že to je výsledkem polské historie a dlouho utvářeného veřejného postoje. My si v Česku často neuvědomujeme, jak je polská veřejná scéna odlišná oproti naší. Např. jsem velmi rád, že u nás není předmětem politické debaty svobodné právo ženy na početí a problémy spojené např. s interrupcí. Toto se u nás naštěstí odehrává na úrovni odborné, medicínské. V tom je Polsko zkrátka velmi odlišné oproti nám. Polsko se velmi liší svými politickými bitvami, jejich razancí. Myslím, že kompromisem polsko-maďarského veta může být doplňující podmínka posouzení, rozhodování o překročení vlády práva nezávislým orgánem, např. soudním dvorem, a ne politickým orgánem, jako je Evropský parlament nebo Evropská komise.
Co bude teď? Může se stát, že bude víceletý finanční rámec opravdu zablokován a že se nerozjede Fond obnovy?
Jsem v této věci optimista, protože zájmem všech je, aby financování z EU běželo. Budou se hledat kompromisy, se snahou, aby nebyli moc velcí vítězové, tedy aby vyhráli všichni, ale hlavně, aby nebyli poražení. Fond obnovy je právě tou velkou motivací, aby se našlo řešení, protože ztráty za pandemie se teprve začnou počítat.
Je podle vás rozdělení prostředků ve Fondu obnovy správné? Změnil byste něco?
To je složitá otázka a na hodně dlouhou odpověď. Mám hlavně výhrady k extrémnímu tlaku podmínek pro použití fondu na boj proti klimatickým změnám. Mám obavu, aby to neznamenalo účelové vytváření projektů s visačkou boje proti klimatickým změnám a odsouvání rozumných projektů, které by mohly pomoci rychlému růstu ekonomiky, zhuntované dopady pandemie.
Vaše kolegyně Veronika Vrecionová se hodně věnuje zastropování zemědělských dotací. Podaří se podle vás, aby „ti velcí“ již nezískávali většinu peněz?
Všichni jsme hlasovali pro toto zastropování a věřím, že se skutečně podaří trochu spravedlivější rozdělení zemědělských dotací. Bohužel, ze zemědělských dotací se v Evropě stal tak zrůdný provázaný dotační spletenec, že si již nikdo nedovede představit fungování zemědělství v normálním bezdotačním ekonomickém prostředí. A tak se vrší nové parametrizování toho nepřehledného systému, ze kterého již vlastně není úniku.
Jste europoslancem od roku 2009. Nemyslíte si, že by ODS měla být spíše součástí frakce Evropské lidové strany (EPP)? Že by tím například získala větší vliv?
Ne, skutečně si nemyslím, že by ODS měla být součástí EPP. Máme na mnoho věcí příliš odlišný názor než EPP, která také často hledá nějakou názorovou spojitost. Stejně tak si nemyslím, že bychom získali nějaký větší vliv. Ten je stejně v parlamentu často dán osobními vazbami a nějakou neformální pozicí. Výhodou frakce ECR (Evropští konzervativci a reformisté – pozn. red.), jejímž zakládajícím členem je ODS, je velká názorová svoboda a společný pohled na EU jako na dobře fungující spolupráci členských států, a ne snaha o vytváření nějakého velkého jednolitého společenství, chcete-li superstátu.
Jaká je podle vás pozice České republiky v EU? Poškozují nás kauzy premiéra Andreje Babiše? Oslabují naši pozici?
Samozřejmě že problémy premiéra jakéhokoliv členského státu mohou při nějakém vyjednávání zhoršovat pozici dané země a může se hůře něco prosazovat. A pokud se to bude hodit, může to někdo použít. Rada ministrů, to není prostředí nějakého setkávání kamarádů z vojny. Je to každodenní těžké vyjednávání, získávání pozic a prosazování vlastních zájmů. Jinak v EU je myslím Česká republika vnímána jako velmi slušný a vysoce vzdělaný korektní partner – stát. S takovým přístupem se alespoň setkávám v oblastech, kterým se v EP věnuji. My se spíš někdy sami doma shazujeme.
Jak se Evropský parlament od roku 2009 změnil?
EP se od roku 2009 velmi změnil. Jednak je to dáno tématy, jako je migrace a boj s klimatickými změnami – který se mimochodem stal nosnou ideologií Evropského parlamentu, a za druhé došlo k velkému přerozdělení uspořádání parlamentu. Vznikly zcela nové frakce, často slepence názorově velmi odlišných politických subjektů, a byl změněn styl dělení – řízení parlamentu. Již to nejsou dvě frakce, které si prakticky dělily moc a vliv v parlamentu mezi sebou. V roce 2009 to byly EPP a SND. Tedy lidovci a socialisti. Teď je to mnohem komplikovanější. Parlament je silně levicový a zjednodušeně zelenější. Velkou změnou a z mého pohledu ztrátou je i odchod Britů, kteří měli veliký cit na bourání demokratických principů. Vytvářeli určitou rovnováhu zájmů velkých hráčů, jakými jsou Německo a Francie.
Jak se díváte na Green New Deal? Měl by být odložen kvůli ekonomické situaci?
Je pro mne velkým překvapením, že Green Deal oproti mým očekáváním ještě přitvrzuje tzv. zelenou politiku. Zdůvodněním pro zrychlení a přitvrzení Green Dealu je argument, že ekonomika dostala tak obrovskou ránu, že ji teď musíme postavit zcela od nova a na úplně jiných, „zelených“ základech. Mám obavu, že ještě ani neznáme strašné dopady do ekonomiky kvůli pandemii, která ještě zdaleka neskončila, a již zpřísňujeme podmínky Green Dealu. Státy řeší problémy vytvářením gigantických dluhů, a my mnoha firmám, které tak tak přežily, ještě zpřísňujeme startovací pozice. Maratoncům v posledním kilometru dáváme do batohu na zádech další cihly. Očekával jsem nějaké zamyšlení, jak využít program Green Deal na postupné krizové startování, přibrzdění některých idealistických tužeb, a hlavně pomoc masovou podporou výzkumu a inovačních technologií zvedajících se firem. Jako negativní ukázku považuji tvrdé zpřísnění pro výrobu automobilů. Ještě ani nezačala platit ta předcházející schválená pravidla a již se vytvářejí nová.
Byl jste primátorem Ostravy i hejtmanem za ODS. Jak byste zhodnotil současnou situaci strany? Může se vrátit na pozici nejsilnější partaje v zemi?
Určitě je možné, aby ODS byla zase tou nejsilnější stranou v zemi, ale nebude to nijak jednoduché, protože v politice platí, že jednoduše se padá a strašně těžce se vrací zpět. ODS se posledních několik let zase škrábe pomalu nahoru. Jsme ale již v jiném politickém prostředí, než bylo to v 90. letech. Současná politika bohužel sklouzla do marketingových her a myšlenky a ideje jako by přestaly být pro politiku důležité.
Jste zastáncem koalice s TOP 09 a KDU-ČSL?
Toto spojení je hledáním, jak v této těžce stravitelné marketingové politické soutěži vyhrát volby. V politice často musíte mít odvahu udělat riskantní krok, abyste dosáhli úspěchu. Vnímám to jako velmi riskantní politické rozhodnutí. Pohled na některé věci je dost rozdílný a nebude jednoduché najít společný přístup. Všechny tři strany horečně projednávají tento projekt ve svých řadách a i mezi sebou navzájem. Pro vedení ODS je to extrémně těžká úloha. Sám jsem zvědav, jak tyto vnitřní a vnější diskuse nakonec dopadnou.
Uvažujete o návratu do vedení ODS?
Ne, o návratu do vedení neuvažuji. Je dlouhodobě nemožné dělat zodpovědnou politiku a neustále pendlovat mezi Prahou, Ostravou, Bruselem a Štrasburkem. Zvláště teď těsně před parlamentními volbami bude zapotřebí, aby úzké vedení mohlo operativně rozhodovat. Bylo by nemyslitelné se pořád omlouvat, že jsem někde v „prostoru“ a dorazím na jednání nejdříve zítra. To byl důvod, proč jsem již do vedení nekandidoval.
Autor: Johana Hovorková