Aktuálně
Plenární zasedání 13. – 16. ledna, program
Co se v lednu chystá na plénu? Například jak financovat přechod na klimaticky neutrální ekonomiku. Poslance také získají informace o průběhu vyšetřování konfliktu zájmů českého premiéra. Hned v pondělí poslanci proberou naléhavou situaci v Austrálii způsobenou ničivými požáry, diskutovat budou o odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a zabývat se chtějí i výzvou na zavedení univerzální nabíječky pro mobilní telefony.
Brexit: Výzva na ochranu práv občanů EU
Práva občanů EU žijících a pracujících ve Spojeném království musí být podle poslanců lépe chráněna poté, co Británie opustí EU. V úterý o situaci bude plénum diskutovat a ve středu hlasovat o usnesení.
Poslanci budou diskutovat o problémech, se kterými se budou pravděpodobně potýkat občané EU pobývající ve Spojeném království i britští občané pobývající na území EU po brexitu. Navrhované usnesení věnuje specifickou pozornost britskému systému pro registraci dlouhodobého pobytu tzv. „EU Settlement Scheme“ pro občany EU. Předložený text rovněž vyzývá členské státy k uplatňování konzistentního a velkorysého přístupu k ochraně práv britských občanů v EU.
Krize na Blízkém východě
V úterý odpoledne – v diskusi s šéfem unijní diplomacie Borrellem – se poslanci zaměří na nejnaléhavější záležitosti v oblasti zahraniční politiky, včetně situace v Íránu, Iráku a v Libyi.
Poté, co Spojené státy zabily íránského generála Kásema Solejmáního se výrazně zhoršily vztahy mezi USA a Íránem. Útok se odehrál pomocí bezpilotního letadla dne 3. ledna v iráckém hlavním městě Bagdádu. Írán po atentátu slíbil Spojeným státům tvrdou odvetu a 8. ledna zaútočil raketami na základny s vojáky USA v Iráku. Irácký parlament přijal 5. ledna usnesení, ve kterém vyzval k odchodu zahraničních jednotek ze země.
Financování zelené ekonomiky v Evropě
Europoslanci dají své stanovisko k Evropské zelené dohodě, což je ambiciózní plán, jak učinit EU do roku 2050 uhlíkově neutrální, a to v usnesení, o němž se bude hlasovat ve středu. Den předtím projednají legislativní návrhy Komise, jejichž cílem je přilákat soukromé a veřejné investice do evropské zelené transformace a zároveň finančně podporovat regiony a odvětví, které jí budou nejvíce dotčeny. Jedná se především o takzvaný Fond pro spravedlivou transformaci (Just transition fund). Parlament v listopadu 2019 zdůraznil, že EU by do roku 2030 měla snížit své emise skleníkových plynů o 55 % (ve srovnání s rokem 1990), aby byla schopna dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Poslanci také v říjnu 2019 vyzvali k rychlému přijetí ambiciózního dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021-2027, který je nezbytný pro financování opatření v oblasti klimatických změn.
Kauza českého premiéra
Téma « Znovuzahájení trestního stíhání premiéra ČR kvůli zneužívání fondů EU a potenciálnímu konfliktu zájmů » je na programu pléna v pozdním odpoledni ve středu 15. ledna. Poslanci Evropského parlamentu se budou ptát Evropské komise na probíhající vyšetřování předsedy vlády ČR Andreje Babiše, který měl zneužít svůj vliv pro vlastní obohacení z peněz EU. Evropský parlament přijme v této otázce i samostatné usnesení, o jehož znění však bude hlasovat až na jednom z nadcházejících plenárních zasedání.
Souvislosti:
Evropský parlament vyzývá k řešení situace v České republice již od roku 2017. V prosinci 2018 poslanci vyjádřili prostřednictvím nelegislativního usnesení hluboké znepokojení v souvislosti s propojením českého premiéra Andreje Babiše na skupinu Agrofert, která byla příjemcem zemědělských dotací EU. Parlament také kritizoval Evropskou komisi za její přístup. Exekutiva EU byla podle poslanců dlouhodobě pasivní, a to i přesto, že od roku 2014 měla „silné náznaky“ o střetu zájmů Andreje Babiše jako ministra financí a později i jako premiéra.
Konference o budoucnosti Evropy: Zapojení občanů do reformy Unie
Uprostřed týdne budou poslanci budou po rozpravě s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hlasovat o usnesení, které představí vizi EP pro nadcházející konferenci o budoucnosti Evropy. Hlasy občanů by podle poslanců měly být v centru širších diskuzí o možnostech řešení vnitřních a vnějších výzev, které v době vyjednávání o Lisabonské smlouvě ještě neexistovaly. Konference by měla začít v roce 2020, její trvání se odhaduje na dva roky. Konference by mohla vést k přepsání smluv, na nichž je EU založena, jakož i k vytvoření stálého mechanismu účasti občanů. Záštitu nad konferencí by podle předloženého textu měl přebrat Evropský parlament společně s Radou a Komisí. Poslanci doufají, že patronát klíčových institucí EU zaručí převedení závazků a výsledků konference do praxe.
Biologická rozmanitost
Ve čtvrtek Parlament přijme stanovisko pro konferenci OSN o biologické rozmanitosti, která se bude konat v říjnu 2020 v Číně. Poslanci chtějí novou globální a závaznou dohodu o ochraně biologických druhů a přírodních stanovišť. Konference OSN o biologické rozmanitosti by podle usnesení, o kterém bude plénum hlasovat, měla dospět k právně závazným cílům, podobně jako u Pařížské klimatické dohody.
Předložený text navrhuje, aby do roku 2030 tvořily přírodní rezervace alespoň 30 % území EU, aby se cíle v oblasti biodiverzity zohlednily při tvorbě všech politik Unie a aby bylo úsilí o zlepšení biodiverzity podpořeno alespoň deseti procenty dlouhodobého rozpočtu EU.
Plénum také projedná priority nového chorvatského předsednictví Rady, opatření na řešení situace bezdomovců v Evropě, plán vedoucí k sociálnější Evropě a další témata.