Aktuálně

Plenární zasedání 13. – 16. prosince

Štrasburk, 20. 12. 2021

Přední osobnost ruské opozice Alexej Navalnyj získal Sacharovovu cenu za svobodu myšlení pro rok 2021. Europoslanci hlasovali o zákonech pro digitální svět, potvrdili rozhodnutí zorganizovat aktivity pro mládež a na posledním plénu letošního roku se zabývali také otázkou rovnosti žen a mužů v oblasti odměňování.

Svět bez jaderných zbraní

Ve zprávě přijaté v pondělí europoslanci vyzvali k tomu, aby se politika v oblasti redukce a likvidace veškerého jaderného arzenálu posunula vpřed. Chtějí vytvořit podmínky pro dosažení světa bez jaderných zbraní. Parlament zdůraznil, že je třeba zajistit, aby EU hrála silnou roli v otázce předcházení používání jakýchkoli chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní.

Evropský rok mládeže 2022

Parlament v úterý potvrdil rozhodnutí organizovat v roce 2022 aktivity zaměřené především na mládež ve všech členských státech. Při jednáních o rozpočtu na příští rok europoslanci zajistili dodatečné prostředky pro Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na financování doprovodných iniciativ.

Trestání genderově podmíněného kybernetického násilí

Členské státy by měly mít společnou evropskou definici kybernetického násilí páchaného na základě pohlaví a harmonizované minimální a maximální tresty, usnesli se poslanci. Mezi činy, které by měly být potrestány, patří kybernetické obtěžování, kyberstalking, porušování soukromí, zaznamenávání a sdílení snímků sexuálního napadení, dálkové ovládání nebo sledování (včetně mobilních aplikací), hrozby a výzvy k násilí, nenávistné sexistické verbální projevy, podněcování k násilí proti sobě, nezákonný přístup ke zprávám nebo k účtům na sociálních sítích, porušení zákazů komunikace uložených soudy a obchodování s lidmi.

Parlament vyzývá od září 2021 k tomu, aby bylo násilí na základě pohlaví off-line kriminalizováno podle práva EU. Istanbulská úmluva zůstává nejkomplexnější mezinárodní smlouvou, která se zabývá základními příčinami genderově podmíněného násilí ve všech jeho podobách. Komise uvedla, že v březnu 2022 navrhne legislativu o boji proti násilí páchanému na ženách, která zahrne prevenci, ochranu a účinné stíhání online i off-line.

Regulace digitálního světa

EU se tento týden přiblížila k velkým změnám ve svém online prostředí. Parlament pokročil v práci na dvou důležitých legislativních souborech – aktu o digitálních trzích (DMA), jehož cílem je omezit nekalé praktiky velkých online platforem, a aktu o digitálních službách (DSA), který se zaměřuje na vytvoření bezpečnějšího digitálního prostoru pro uživatele prostřednictvím ochrany základních práv v online prostředí.

K DMA schválili poslanci svůj postoj 15. prosince, což jim umožňuje zahájit jednání s vládami EU v první polovině roku 2022. O den dříve schválil parlamentní výbor pro vnitřní trh svůj postoj k DSA – o něm musí rozhodnout ještě všichni poslanci v plénu. Hlasování se pravděpodobně uskuteční během ledna.

Sacharovova cena 2021

Alexej Navalnyj byl ve středu vyznamenán Sacharovovou cenou Evropského parlamentu za svobodu myšlení za rok 2021. Navalnyj, který je v současné době vězněn v Rusku, je již více než celé desetiletí jednou z hlavních opozičních osobností v zemi. Známý je hlavně díky svému boji proti korupci a porušování lidských práv Kremlem. Cenu převzala jeho dcera Darja.

Rovnost pohlaví

Europoslanci uvedli, že rozdíly v odměňování žen a mužů (14,1 %) a důchodech (29,5 %) v EU musí být odstraněny. Parlament ve středu vyzval členské státy a Unii jako celek, aby stávající nerovnosti mezi muži a ženami vyřešily, zajistily rovné zacházení a dodržovaly práva žen. Zásadu stejné odměny za stejnou práci zakotvila již zakládající smlouva Evropských společenství v roce 1957. Realita je po více než půl století taková, že rozdíl v odměňování žen a mužů stále přetrvává, přičemž za posledních deset let bylo dosaženo pouze nepatrného zlepšení

Mezi jednotlivými evropskými zeměmi se rozdíly v odměňování značně liší, v roce 2019 byly nejvyšší v Estonsku (21,7 %), Lotyšsku (21,2 %), Rakousku (19,9 %), Německu (19,2 %), Česku (18,9 %), na Slovensku (18,4 %) a v Maďarsku (18,2 %). Nejnižší čísla vykazovalo v roce 2019 Lucembursko (1,3 %), Rumunsko (3,3 %), Itálie (4,7 %), Belgie (5,8 %), Slovinsko (7,9 %) a Polsko (8,5 %).

Ochrana podniků EU

Parlament přijal svůj postoj k nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. Ten omezuje přístup společností ze zemí mimo EU k otevřeným nabídkovým řízením EU, a to tehdy, když pocházejí ze státu, který nenabízí podobný přístup podnikům z EU.

Modernizace ekonomik po pandemii

Poslanci ve středu diskutovali s Komisí o nástroji EU na obnovu a odolnost (takzvaná facilita na podporu oživení a odolnosti, RRF), který je dosud největším balíkem hospodářské podpory Unie. Poslanci uvedli, že díky RRF musí být EU odolnější, konkurenceschopnější a spravedlivější. Prostředky by měly být použity k modernizaci ekonomik členských států, na udržitelné projekty a ke zmírnění dopadů pandemie a krize na občany.

Právní stát a základní práva ve Slovinsku a Polsku

Parlament ve čtvrtek hlasoval o rezoluci o základních právech a právním státu ve Slovinsku. Poslanci jsou znepokojeni nad stavem svobody médií, procesem jmenování žalobců do Úřadu evropského veřejného žalobce a hlubokou polarizací v zemi.

Ve středu poslanci diskutovali také o ohrožení základních práv v Polsku. Rozprava se týkala rozhodnutí polského ústavního soudu z 24. listopadu, který prohlásil části Evropské úmluvy o lidských právech za neslučitelné s polskou ústavou, a vládního návrhu, který by lékařům ukládal povinnost hlásit všechna těhotenství a potraty v centralizovaném registru.