Aktuálně
Plenární zasedání 13. – 16. září
Na zářijovém plenárním zasedání probíral Parlament situaci v Afghánistánu, schválil také reformu modré karty EU, která by měla nabídnout výhody pro vysoce kvalifikované pracovníky z mimoevropských zemí. Během středeční debaty o stavu Evropské unie s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou přezkoumávali poslanci práci Komise v uplynulém roce, představili vlastní priority pro následující měsíce a ujistili se, že veškeré klíčové obavy Evropanů budou vzaty v potaz.
LGBTIQ
Manželství a partnerství osob stejného pohlaví by mělo být uznávané v celé EU. Europoslanci uvedli, že základní práva, jako je svoboda pohybu a práva rodin, by se měla plně vztahovat na všechny občany kdekoli v Evropské unii.
Debata o stavu EU
V každoroční debatě o stavu Evropské unie ve Štrasburku, Parlament vyzval Evropskou komisi k odpovědnosti a nastínil obavy evropských občanů. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu představila cestu k zotavení se z největší globální zdravotní krize za celé století, nejhlubší globální ekonomické krize za několik desetiletí a nejzávažnější planetární krize všech dob. Vyzdvihla, že Evropa patří mezi světové lídry v očkování, a zároveň sdílí polovinu své produkce očkovacích látek se zbytkem světa. Nyní je podle ní prioritou urychlit očkování světové populace, pokračovat v očkovacím úsilí v Evropě a důkladně se připravit na budoucí pandemie.
Při pohledu do budoucna poznamenala, že „digitalizace má naprosto zásadní význam“ a oznámila záměr předložit nový evropský akt o čipech, který propojí prvotřídní kapacity v oblasti výzkumu, návrhu a testování a bude koordinovat investice EU a jednotlivých členských států do polovodičů.
Pokud jde o změnu klimatu, Ursula von der Leyenová jasně uvedla, že „jelikož se jedná o změny způsobené člověkem, můžeme s ní ještě něco udělat“. Zdůraznila, že se Zelenou dohodou pro Evropu je EU první významnou ekonomikou, která předkládá komplexní právní předpisy v této oblasti. Zavázala se zdvojnásobit vnější financování biologické rozmanitosti v rozvojových zemích a přislíbila podpořit ekologickou transformaci navýšením prostředků určených na opatření v oblasti klimatu do roku 2027 o další 4 miliardy EUR.
V souvislosti se zahraniční a bezpečnostní politikou vyzvala šéfka Komise k vytvoření evropské politiky kybernetické obrany a nového evropského aktu o kybernetické odolnosti a oznámila, že během francouzského předsednictví se uskuteční summit o evropské obraně.
Prevence nemocí prostřednictvím lepší spolupráce
V rámci evropské zdravotní unie přijali poslanci návrhy na posílení mandátu Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí a na zlepšení koordinace ze strany EU v případě zdravotních hrozeb. Podle poslanců by členské státy EU měly vypracovat vnitrostátní plány připravenosti a reakce a včas poskytovat srovnatelné a kvalitní údaje. Parlament chce rovněž rozšířit mandát ECDC (Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí) tak, aby se kromě přenosných onemocnění vztahoval i na závažné nepřenosné nemoci, jako jsou kardiovaskulární a respirační onemocnění, rakovina, cukrovka nebo duševní onemocnění. Poslanci v textu zdůraznili, že je zapotřebí poučit se z krize covid-19 a vyzvali také k tomu, aby se činnosti EU v oblasti společného zadávání veřejných zakázek a souvisejících kupních smluv staly transparentnější a řídily se jasnými postupy.
Evropská modrá karta
Ve středu europoslanci schválili reformu systému modré karty EU, která by měla přilákat vysoce kvalifikované pracovníky z mimoevropských zemí. Flexibilnější kritéria zahrnují nižší minimální mzdu a možnost mít kratší smlouvu. Cílem nových pravidel je také usnadnit držitelům modré karty pohyb v rámci EU a setkání s jejich rodinami. Uchazečům o modrou kartu bude po aktualizaci pravidel stačit předložit platnou pracovní smlouvu na nejméně šest měsíců, namísto současných 12. Minimální platová hranice pro žádost se sníží na 1 až 1,6násobek průměrné hrubé roční mzdy. Držitelé modré karty se po prvním roce práce v zemi, v níž se poprvé usadili, budou moci snadněji přesouvat z jednoho státu EU do druhého. Jejich rodina je bude moci doprovázet.
Aktualizovaná pravidla zároveň umožní uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří se v současnosti nachází v některém ze států sedmadvacítky, požádat o modrou kartu v ostatních členských státech a nejen tam, kde jim byl udělen azyl, jak tomu bylo až doposud. Země EU budou moci odmítnout obnovit žádosti o modrou kartu v případě prokázaného ohrožení veřejné bezpečnosti. Před vydáním karty budou moci zohlednit domácí trh práce, například vysokou nezaměstnanost.
Modrá karta umožňuje vysoce kvalifikovaným pracovníkům ze zemí mimo EU žít a pracovat v kterékoli zemi Unie s výjimkou Dánska a Irska.
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu
Parlament odsouhlasil i takzvanou rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu. Jedná se o fond ve výši 5 miliard eur, který má zmírnit dopady vystoupení Spojeného království z Unie na lidi, společnosti i jednotlivé státy, a který bude vyplácen postupně až do roku 2025.. (Konec přechodného období brexitu, 31. prosince 2020, znamenal konec volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu mezi EU a Spojeným královstvím).
Ačkoliv fond pomůže všem zemím, největší podpora půjde těm státům a sektorům, které byly brexitem zasaženy nejvíce. V čele žebříčku je Irsko následované Nizozemskem, Francií, Německem a Belgií.
Při výpočtu částky pro každou zemi se berou v úvahu tři faktory: jak důležitý je pro ni obchod se Spojeným královstvím, jaké je hodnota ryb ulovených ve výlučné ekonomické zóně Spojeného království a jak velká populace žije v námořních oblastech EU nejblíže Spojenému království. Česku tak ve výsledku připadne necelých 50,2 milionu eur.
Afghánistán: Jaké kroky podniknout?
Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil násilné převzetí moci v Afghánistánu a vyzval ke zvýšení humanitární pomoci a ke koordinovanému úsilí na ochranu nejzranitelnějších osob. Poslanci vyjádřili zděšení nad zprávami o násilí a popravách, náboru dětských vojáků, potlačování pokojných protestů a projevů nesouhlasu a omezování lidských práv, zejména u žen a dívek. Parlament proto vyzval EU a její členské státy, aby spolupracovaly na usnadnění další evakuace ohrožených občanů Unie a Afghánistánu, zejména prostřednictvím používání bezpečných koridorů.
Poslanci zdůrazňují, že mnoho afghánských uprchlíků bude nejprve hledat ochranu v sousedních zemích. EU by proto měla tyto země podpořit a pomoci vytvořit humanitární koridory, které by poskytovaly potravinovou pomoc, vodu, hygienické služby a léky. Tato podpora však nenahrazuje plnohodnotnou evropskou azylovou a migrační politiku, která by se měla zaměřit na přesídlování nejzranitelnějších a nejohroženějších osob a která by měla zahrnovat zvláštní vízový program pro afghánské ženy hledající ochranu před režimem Tálibánu.
Svoboda médií a právní stát v Polsku
Ve čtvrtek europoslanci zkritizovali navrhovanou novou legislativu v oblasti vysílání v Polsku, která může ohrozit pluralitu médií. Obávají se zhoršené situace týkající se pravidel a hodnot EU.
EU-Rusko a Čína
V rezoluci přijaté také ve čtvrtek Parlament odmítl agresivní politiku Ruska, zároveň ale vyzval k vytvoření nové strategie EU na podporu prodemokratických tendencí v zemi. Ve zprávě o vztazích mezi EU a Čínou přijaté téhož dne poslanci uvádějí, že ačkoliv Unie odsuzuje systémové porušování lidských práv a dezinformace, měla by i nadále vést s Čínou dialog o globálních výzvách, jako je změna klimatu a zdravotní krize.
Testování na zvířatech
Přestože Parlament uznává, že testování na zvířatech přispělo k pokroku v oblasti výzkumu a lékařství, včetně očkovacích látek, požaduje vypracování akčního plánu pro celou EU, který by postupně omezil používání zvířat při výzkumu a testování.
Genderové násilí jako nová oblast kriminality
Během zářijového plenárního zasedání poslanci také vyzvali Komisi, aby začlenila genderově podmíněné násilí jako novou oblast trestné činnosti do práva EU. Parlament chce docílit toho, aby se všechny formy násilí a diskriminace na základě pohlaví daly snáze a lépe řešit.