Aktuálně

Plenární zasedání 16. – 17. dubna

Brusel, 17. 4. 2020

Nákaza Covid-19 byla ústředním tématem dubnového mimořádného zasedání pléna. Poslanci hlasovali o uvolnění více jak tří miliard eur na podporu zdravotnictví v EU, zabývali se potravinovou pomocí pro lidi v nouzi v době krize i společnou strategii pro uvolňování existujících omezení. Dalším tématem jednání byl plán obnovy po krizi, který by měl s pomocí nového dlouhodobého rozpočtu EU zmírnit hospodářské a finanční dopady současné pandemie.

Výzva k prohloubení spolupráce a více solidarity

Obnovit Evropu tak, jak ji známe. Bezpečně ji vyvést z krize, minimalizovat ničivé dopady a vyjít z toho silnější. Poslanci požadují opatření, která mají jednotlivým vládám pomoci. Potřebu solidarity a koordinace vyzdvihli poslanci v debatě s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Poslanci poukázali na to, že teď je potřeba zaměřit se především na ekonomické následky krize.

3 miliardy eur na pomoc zdravotnictví

Evropské zdravotnictví se kvůli koronaviru ocitlo pod extrémním tlakem. EU proto mobilizovala další 3,08 miliardy eur na podporu zdravotnických systémů jednotlivých států. Unie je podpořila, aby byly nadále schopné zajišťovat péči všem pacientům, kteří ji potřebují. Iniciativa, o které poslanci rozhodli, zahrnuje distribuci zdravotnického vybavení a koordinaci plynulých dodávek přes státní hranice – prioritně do nejpostiženějších regionů Evropy. Konkrétně peníze pomůžou při výstavbě polních nemocnic nebo zaplatí transporty pacientů do nemocnic s volnou kapacitou. Dál finance poslouží k nákupu zdravotnických potřeb – respirátorů, ochranných pomůcek a roušek. Počítá se i s tím, že část peněz budou evropské státy moci použít podle svých aktuálních potřeb. Kromě pokrytí akutních výdajů peníze poslouží také k vývoji efektivního testování v jednotlivých zemích a podpoří lékařský výzkum. Součástí balíčku jsou také další prostředky pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (3,6 milionů eur), ale i na pomoc Řecku z důvodu zvýšeného migračního tlaku (350 milionů eur) a na podporu zemětřesením zasažené Albánie (100 milionů eur).

Pomoc sociálně slabým

Lidé bez příjmů nebo bez domova budou i nadále dostávat potřebnou pomoc. Umožní to nově schválené změny pravidel Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Kdo byl před koronavirovou krizí ohrožen chudobou a sociálním vyloučením, je mnohdy dnes ještě zranitelnější. Nejsou to jen bezdomovci, ale také třeba rodiče samoživitelé, kdo dnes zůstávají odkázáni především na pomoc ostatních. Aby fungovala i v časech pandemie, ohlasoval Parlament 17. dubna změny pravidel pro čerpání  Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.  Jednotlivé vlády si díky změně samy upraví systém pomoci nejchudším. V první řadě tak, aby je chránily před nákazou koronavirem. Jídlo a věci každodenní potřeby můžou zajistit například pomocí elektronických poukázek – či poukázek v jakékoli jiné formě. Součástí této základní pomoci by měly v současné situaci být také ochranné a hygienické pomůcky.

Kroky Parlamentu proti krizi
Parlament je odhodlán pomoci zemím EU řešit šíření koronaviru a také zvládat dopady opatření na společnost a hospodářství. Poslanci již na mimořádném plenárním zasedání v březnu schválili klíčová opatření, která pomohou v boji proti pandemii Covid-19 a jejím následkům.

Zahrnují:

  • 37 miliard eur z fondů EU na podporu zemím, které jsou nejvíce zasaženy pandemií nového koronaviru. Tato Inves tiční iniciativa pro reakci na koronavirus umožní zrychlené vyčlenění peněz pro zdravotnickou péči, malé a střední podniky, pracovní trhy a další zranitelná odvětví ekonomik členských států. Česko může mít k dispozici zhruba třicet miliard korun.
  • Rozšíření působnosti Fondu solidarity EU, který bude nově kromě odstraňování následků přírodních katastrof financovat i řešení zdravotních krizí. Díky tomu si mezi sebe členské státy ještě v roce 2020 rozdělí až 800 milionů eur.
  • Dočasné pozastavení pravidel pro přidělování letištních slotů, což pomůže z nebe vyhnat prázná letadla bez cestujících.

K dalším opatřením schváleným na dubnovém plénu patří:

  • Flexibilnější využívání strukturálních a investičních fondů EU. To členským státům umožní přesun prostředků EU mezi třemi hlavními fondy politiky soudržnosti i mezi regiony a konkrétními prioritami.
  • Zmírnění dopadů pandemie na rybolov a akvakulturu. To znamená například podporu pro rybáře, kteří museli rybolov dočasně přerušit.
  • Pokračování  potravinové a materiální pomoci během pandemie. Fond evropské pomoci nejchudším osobám bude v době šířícího se koronaviru možné využít například na nákup ochranných pomůcek pro lidi bez domova.