Aktuálně

Plenární zasedání 16. – 19. prosince, program

Parlament udělí na prosincovém plénu Sacharovovu cenu, zvolí nového veřejného ochránce práv a projedná mj. výsledky summitu lídrů EU i zneužívání eurofondů. Zabývat se chce také „zónami bez LGBTI “ v Polsku.

Zastavení zneužívání fondů EU v členských státech 

Poslanci se v návaznosti na informace z médií o zabírání půdy a zneužívání pravomocí budou v úterý Evropské komise ptát, jaká opatření plánuje zavést na lepší ochranu prostředků EU. Podezření se týkají možného zneužití pravomoci ze strany vysoce postavených činitelů v členských státech, kteří se takto měli dostat k značným prostředkům z rozpočtů zemědělské politiky a politiky soudržnosti EU. Podobné případy podle poslanců ohrožují důvěru občanů v orgány EU.

Parlament volí nového evropského ombudsmana 

V úterý proběhne tajným hlasováním první kolo volby nového Evropského veřejného ochránce práv. O funkci se uchází pět kandidátů. Evropský ombudsman, kterého si volí Evropský parlament pravidelně na začátku svého volebního období na dobu pěti let, provádí šetření v souvislosti s případy nesprávného úředního postupu ze strany institucí, orgánů, úřadů a agentur Evropské unie, přičemž jedná z vlastního podnětu nebo na základě stížností ze strany občanů EU. Pro úspěšné zvolení potřebuje vítězný kandidát získat většinu odevzdaných hlasů poslanců.

Omezení pesticidů pro záchranu včel

Parlament se zasazuje o záchranu vymírajících včel a bude proto požadovat další snížení pesticidů, více prostředků na výzkum a lepší monitorování. Iniciativa EU pro opylovače – strategie Komise na ochranu včel, motýlů a dalšího hmyzu – bude projednána v úterý a hlasovat se bude ve středu.

Digitální daň

Poslanci se chystají požádat Komisi, aby vypracovala podrobné informace o svých plánech na spravedlivé zdanění digitálních služeb v EU, které má zabránit daňovým únikům právnických osob.

Summit EU: Rozprava o závěrech zasedání 

Ve středu dopoledne budou poslanci jednat o závěrech summitu (Evropské rady) konaného ve dnech 12. a 13. prosince v Bruselu, na němž se jednalo o klimatu, dlouhodobém rozpočtu EU, konferenci o budoucnosti Rvropy a o brexitu. Na plénu v roli předsedy Evropské rady při té příležitosti poprvé vystoupí Charles Michel.

Sacharovova cena

Ilham Tohti, ujgurský ekonom a aktivista za práva ujgurské menšiny v Číně, je laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení  za rok 2019. V Číně byl ale odsouzen na doživotí za údajný separatismus, takže cenu za něj na plénu převezme 18. prosince jeho dcera Jewheer Ilham. Ve stejný den je také na plénum zařazena diskuse o situaci Ujgurů v Číně a odhalení takzvaných China Leaks.

Lisabonská smlouva a Listina základních práv: 10 let po klíčových reformách EU

Evropský parlament si ve středu připomene i desáté výročí přijetí reforem zaměřených na posílení demokracie a úlohy Evropského parlamentu a rozšíření práv občanů EU. Předseda EP David Sassoli pronese u příležitosti výročí vstupu v platnost Lisabonské smlouvy proslov zaměřený na přínos těchto reforem EU. S projevy následně vystoupí i zástupci jednotlivých poslaneckých klubů.

Lisabonská smlouva posílila legislativní a rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu, rozšířila také demokratický dohled a kontrolu ze strany EP. Evropský parlament se podle smlouvy „skládá ze zástupců občanů Unie“. Lisabonská smlouva mu také dala právo volit předsedu Evropské komise. Lisabonská smlouva prohlásila za základní principy EU rovnost občanů, zastupitelskou demokracii a právo občanů podílet se na demokratickém životě Unie. Zároveň z Listiny základních práv EU učinila právně závazný dokument. Listina shrnuje základní osobní, občanská, politická, hospodářská a sociální práva, která mohou využívat všechny osoby na území Evropské unie.

Parlament chce odsoudit „zóny bez LGBTI “ v Polsku

V polovině týdne budou poslanci hlasovat o usnesení, jehož návrh odsuzuje veřejnou diskriminaci a nenávistné projevy vůči příslušníkům LGBTI komunity v některých členských státech EU a zejména v Polsku. Usnesení naváže na plenární rozpravu ze dne 26. listopadu, která se týkala veřejné diskriminace lesbiček, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI) a nenávistných projevů namířených proti nim. Poslanci v rozpravě vyjádřili obavy v souvislosti s takzvanými zónami bez LGBTI osob v Polsku. Desítky obcí, ale také okresy a vojvodství v jihovýchodní části země, se prohlásily za zóny bez LGBTI ideologie. Stalo se tak prostřednictvím symbolických usnesení bez právních účinků, která však podle poslanců přispěla k stigmatizaci a vyloučení LGBTI osob.