Aktuálně

Plenární zasedání 17. – 19. června, program

Ekonomická vzpruha po pandemii, znovuzavedení volného pohybu uvnitř Schengenu, potenciální konflikt zájmů českého premiéra Andreje Babiše, protesty proti rasismu, budoucí vztahy s Británií nebo dlouhodobý rozpočet Unie bude řešit plénum tento týden.

Smrt George Floyda: Rozprava o rasismu a celosvětových protestech

Celé plénum ve středu zahajuje debata o protestech proti rasismu a policejní brutalitě. Do EU se ze Spojených států šíří masivní vlna nesouhlasu se smrtí Afroameričana George Floyda. V pátek proto Parlament přijme usnesení. V březnu vyzvali poslanci  EU a její členské státy k přijetí opatření zaměřených vůči strukturálnímu rasismu. Poslanci požadovali ukončení rasového profilování při prosazování trestního práva a v boji proti terorismu, ale i odškodnění za zločiny proti lidskosti spáchané během evropského kolonialismu.

Souvislosti

George Floyd zemřel 25. května při zatýkání na ulici města Minneapolis v USA. Jeho smrt, spolu s dalšími podobnými případy z nedávné minulosti, vyvolala pokojné protesty i násilné demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě v různých částech Spojených států a celého světa včetně Evropské unie.

Rozpočet a restart ekonomiky

Ekonomická vzpruha po pandemii a dlouhodobý rozpočet Unie na následující léta je na stole také ve středu. Je to těsně před červnovým summitem, při jehož zahájení 19. června k evropským lídrům promluví předseda Parlamentu David Sassoli. V souvislosti s balíčkem ozdravných opatření uvedl: „[Parlamentu] je jasné, že není možné polevit z úrovně ambicí, kterou balíček Komise představuje. To, o čem se v nejbližších týdnech rozhodne, bude mít dopad na životy lidí v následujících desetiletích. Evropský parlament, jako jediný přímo volený orgán zastupující občany EU, musí být plně zapojen do implementace plánu hospodářské obnovy. Určíme priority tak, aby byla podpora směřována tam, kde je nejvíce potřeba a kde bude mít největší přínos pro evropské občany.“

Vztahy EU se Spojeným královstvím

Další středeční debata je věnována vztahům se Spojeným královstvím, ve čtvrtek pak europoslanci hlasují o svém společném stanovisku. Návrh usnesení zdůrazňuje potřebu dodržovat dohody podepsané zástupci Evropské unie a Spojeného království v říjnu 2019. Předložený text také vyjadřuje podporu hlavnímu vyjednavači EU Michelu Barnierovi.

Ochrana strategických odvětví před jejich zahraničním převzetím 

Se zástupci Rady a Komise proberou poslanci téma pomoci pro krizí zasažené evropské podniky a opatření na jejich ochranu před nežádoucím převzetím ze zahraničí.

Evropská komise spustila v dubnu konzultaci, v rámci které mají členské státy možnost vyjádřit se k návrhu na rozšíření působnosti v březnu přijatého dočasného rámce státní pomoci. Cílem této iniciativy je podpořit ekonomiku EU během krize, kterou vyvolala pandemie nákazy covid-19. Navrhovaná právní úprava by umožnila poskytování pomoci ve formě rekapitalizace, která by doplnila možnost členských států nakupovat stávající akcie podniků. Takováto pomoc může být zásadní při intervencích členských států, jejichž cílem je zabránit nežádoucímu převzetí strategických podniků zahraničními kupci. 

Otevírání hranic v Schengenském prostoru 

Aktuální situace v souvislosti s otevíráním vnitřních hranic EU bude předmětem plenární rozpravy ve čtvrtek, samostatné usnesení přijme Parlament v pátek.

Členské státy Evropské unie postupně ruší kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru a s tím spojená cestovní omezení, která zavedly ve snaze zastavit šíření nemoci covid-19. Plénum bude hlasovat o nelegislativním usnesení, jehož návrh zdůrazňuje, že urychlený a koordinovaný návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru je pro zajištění svobody pohybu a hospodářské oživení po koronavirové krizi nezbytný. Poslanci také pravděpodobně odmítnou nekoordinované bilaterální dohody jednotlivých členských států EU a zdůrazní důležitost zásady nediskriminace při otevírání hranic.

Souvislosti

Schengenský prostor tvoří většina zemí EU s výjimkou Bulharska, Kypru, Chorvatska, Irska a

Rumunska. K členským státům však patří i některé země za hranicemi Unie včetně Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Dohoda o vytvoření prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích byla podepsána před třiceti pěti lety dne 14. června 1985 v lucemburském městě Schengen.

Dezinformace a základní práva

Čtvrteční ráno patří debatě o dopadu dezinformačních kampaní na svobodu slova během pandemie koronaviru. Poslanci se v rozpravě se šéfem diplomacie EU Josepem Borrellem a se zástupci Rady zaměří na vliv nouzových opatření v členských státech Unie na některá základní práva jejich obyvatel. Diskutovat budou zejména o svobodě projevu v kontextu dezinformačních kampaní ze zahraničí, které zneužívaly nejistotu ve společnosti a obavy lidí. Zákonodárci také pravděpodobně zareagují na takzvané společné sdělení z dílny Evropské komise, které se týká evropského akčního plánu pro demokracii a aktu o digitálních službách.

Zelené finance: Hlasování o kritériích pro udržitelné investice 

Dalším, ve čtvrtek projednávaným tématem, jsou nová pravidla, na jejichž základě se bude určovat, zda je daná ekonomická činnost environmentálně udržitelná. Nová právní úprava definuje šest cílů v oblasti ochrany životního prostředí – ekonomickou činnost umožňuje označit jako environmentálně udržitelnou v případě, že přispívá alespoň k jednomu z těchto cílů a výrazně neohrožuje dosahování dalších cílů. Stanovení jasných zelených kritérií pro investory je nezbytný předpoklad pro získávání veřejných a soukromých finančních prostředků za účelem dosažení uhlíkové neutrality EU do roku 2050 tak, jak to předpokládá Zelená dohoda pro Evropu. Evropská komise odhaduje, že Unie bude potřebovat každý rok během následující dekády dodatečné investice ve výši přibližně 260 miliard eur, aby byla od roku 2030 schopna dosáhnout svých aktuálních klimatických a energetických cílů.

Konference o budoucnosti Evropy

Aby se Konference o budoucnosti Evropy konala co nejdříve a aby se zaměřila hlavně na potřeby Evropanů– je jedno ze čtvrtečních témat. Podle Parlamentu by konference měla začít na podzim a měla by se zabývat i výzvami, které přinesla pandemie covid-19.

Potenciální střet zájmů českého premiéra

V pátek poslanci hlasují o usnesení o potenciálním střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Vyjadřují tak znepokojení nad děním v České republice a požadují vyřešení situace. Český předseda vlády se i přes formální vyšetřování EU o střetu zájmů aktivně podílí na vyjednávání o evropském rozpočtu a zároveň stále kontroluje koncern Agrofert, který je jedním z největších příjemců evropských dotací v Česku, konstatuje předložený text usnesení.

Europoslanci mají v úmyslu vyzvat k zavedení nových mechanismů EU, které by zabránily střetu zájmů v členských zemích, jako například systému identifikace konečných příjemců dotací EU.

Třídenní nabité plénum jedná také o:

• plánech na ochranu strategických odvětví před zahraničním převzetím
• nových pravidlech pro ekologické investice
• ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků
• nové strategii pro zdravotně postižené
• pomoci turistickému ruchu
• dopadu nového čínského kontroverzního bezpečnostního zákona na Hong Kong
• pomoci zemědělcům z koronakrize
• pružnějších podmínkách pro bankovní půjčky domácnostem i firmám
• vztazích se zeměmi na východ od Unie