Aktuálně

Plenární zasedání 15.- 18. dubna, program

Ve Štrasburku dnes začíná poslední plenární zasedání poslanců a poslankyň Evropského parlamentu před květnovými eurovolbami. Na programu je např. hlasování o dvojí kvalitě výrobků i témata jako ochrana oznamovatelů ve veřejném zájmu, povinné bezpečnostní prvky nových aut či Evropská pohraniční stráž. Do diskuze o budoucnosti Unie se jako dvacátý lídr členského státu EU zapojí předseda vlády Lotyšské republiky Krišjānis Kariņš.

Rozšíření povinné výbavy nových automobilů o moderní bezpečnostní technologie

Bezpečnostní prvky automobilů, jako systém inteligentního přizpůsobení rychlosti či vyspělý systém nouzového brzdění, by od května 2022 měly být povinně součástí všech nových vozidel.
Vyplývá to z návrhu nařízení, na jehož znění se poslanci předběžně dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU a o němž bude plénum hlasovat v úterý. Nová pravidla se budou vztahovat na osobní vozidla, dodávky, autobusy a nákladní automobily.
Jedním z bezpečnostních prvků, které by měly být v budoucnu součástí povinné výbavy automobilů, je systém inteligentní regulace rychlosti (ISA). Podle odhadů by tento systém, který řidiče na základě sledování map a rozpoznání dopravních značek upozorní na překročení povolené rychlosti, mohl snížit počet smrtelných nehod na silnicích o 20 %. Samotný systém ISA neomezí rychlost vozidla a řidiči by měli mít možnost ho vypnout.
K dalším povinným záchranným systémům by měly patřit vyspělý systém nouzového brzdění a rozpoznávání rozptýlenosti řidiče, systém nouzového udržování vozidla v jízdním pruhu, jakož i detekce zpětného chodu, snadnější montáž alkoholového imobilizéru a signál nouzového brzdění. Součástí automobilů by také mělo být zařízení zaznamenávající údaje o nehodách (černá skříňka).

Ochrana oznamovatelů: Hlasování o nových unijních pravidlech

Legislativa, o níž bude plénum hlasovat v úterý, posílí ochranu oznamovatelů nezákonných nebo veřejný zájem poškozujících aktivit, o kterých se dozvěděli při výkonu svého povolání.
Směrnice, na jejímž znění se vyjednávači Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU již předběžně dohodli, zavádí nové celounijní standardy ochrany oznamovatele.
Předložená legislativa zavádí povinnost vytvořit bezpečné kanály pro oznamování aktivit porušujících právní předpisy EU, a to uvnitř podniků či organizací i směrem k veřejným orgánům. Součástí nové právní úpravy jsou také ustanovení na ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními, například zastrašováním či obtěžováním, a podpůrná opatření včetně právní pomoci a poradenství.
Důležitost oznamovatelů při odhalování aktivit, které porušují právní předpisy EU a poškozují veřejný zájem, potvrdily i nedávné skandály jako LuxLeaks, Panama Papers či Cambridge Analytica. Parlament zareagoval výzvami na posílení ochrany oznamovatelů, které následně vedly k přípravě legislativního návrhu.

Lepší ochrana spotřebitelů před zavádějícími a nekalými praktikami

Nová pravidla ochrany spotřebitele zaměřená na zpřehlednění rozhodování o pořadí zobrazovaných nabídek na online trzích a dvojí kvalita výrobků budou předmětem hlasování ve středu.
Online trhy a srovnávací služby, například Amazon, eBay, Airbnb či Skyscanner, by měly v budoucnu zveřejnit hlavní parametry, které určují pořadí nabídek, v jakém se zobrazí spotřebiteli na základě jím zadaného vyhledávání. Spotřebitelé by také měli být jasně informováni, zda nakupují výrobky nebo služby od obchodníka nebo od soukromé osoby, aby věděli, jakým způsobem jsou chráněni v případě problému, například při reklamaci.
Nová směrnice, na jejímž znění se již neformálně dohodli vyjednavači EP a Rady (ministrů) EU, se také věnuje problematice dvojí kvality výrobků, tedy situaci, kdy jsou výrobky odlišného složení či s různými charakteristikami nabízeny pod stejnou značkou. Předložený text obsahuje ustanovení o přezkumu, které požaduje, aby Evropská komise po dvou letech od vstupu směrnice v platnost důkladně posoudila aktuální stav a případně navrhla zařazení dvojí kvality výrobků mezi nekalé obchodní praktiky.
Předložená směrnice, která je součástí balíčku s názvem Nová politika pro spotřebitele, novelizuje aktuální směrnice o nekalých obchodních praktikách, o právech spotřebitelů, o nepřiměřených smluvních podmínkách a o označování cen výrobků.

Budoucnost EU: Rozprava s lotyšským premiérem Karinšem

Předseda vlády Lotyšské republiky Krišjanis Karinš se ve středu jako dvacátý lídr členského státu EU zapojí do diskuze s poslanci a Komisí o budoucnosti Unie.
Dlouholetý poslanec Evropského parlamentu, který stojí od ledna 2019 v čele lotyšské vlády, zavítá mezi bývalé kolegy, aby se s nimi podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Série rozprav o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád Unie na jedné straně a poslanci EP na straně druhé odstartovala v lednu 2018.
Krišjanis Karinš předstoupí po rozpravě spolu s předsedou EP Antoniem Tajanim i před novináře. Jejich společná tisková konference je naplánována na 12.30 hod. před protokolární místností EP ve Štrasburku.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž: Zřízení stálého desetitisícového sboru

Parlament bude ve čtvrtek diskutovat a hlasovat o dohodě s ministry členských států na posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Nové nařízení o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) by mělo odstranit existující nedostatky a lépe připravit agenturu na současné výzvy v oblasti bezpečnosti a migrace.
Nový stálý sbor pohraniční a pobřežní stráže EU by měl podpořit vnitrostátní orgány při plnění úkolů v oblasti kontroly hranic a návratové politiky i v boji proti přeshraniční kriminalitě. Počet zaměstnanců nového Frontexu by se měl do roku 2021 zvýšit na pět tisíc, stálý desetitisícový sbor by měl být plně funkční do roku 2027. Nařízení počítá i s rezervním týmem pro rychlé nasazení v případě nouzových situací.

Další body programu:

Nové formy práce; Terorizmus; Snižování bankovních rizik a ochrana daňových poplatníků; Odstraňování teroristického obsahu z internetu; Vízový kódex; Koordinace systémů sociálního zabezpečení; Horizont Evropa; Evropský systém a další finančního dohledu; Evropský obranný fond; Program Digitální Evropa na období 2021 – 2027 a jiné…