Aktuálně, Média

Rozhovor pro www.volbydoeu.cz

Evžen Tošenovský odpovídal na otázky občanské iniciativy:

1. Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách?

Jsem jednoznačně pro společenství samostatných států založených na obchodní spolupráci.

2. Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil/a byste s jeho vstupem do EU? Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?

Do budoucna bych souhlasil se vstupem Turecka, ale myslím si, že to je to za současných geopolitických podmínek záležitost velmi vzdálené budoucnosti – a je otázkou, zda tento stav vůbec nastane. K rozšíření EU se stavím pozitivně, ale musí to být vždy s velmi zásadní rozvahou. Po zkušenostech musí být tento proces velmi uvážlivý a nemůže vyvolávat ekonomické krize.

3. Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?

Bojovat proti těmto regulacím a omezovat snahu právě o větší vliv administrace z Bruselu a naopak posílit rozhodování na úrovni členských států.

4. Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?

Vychází z platové konstrukce celé bruselské administrativy – počínaje soudci Evropského soudu, přes komisaře po poslance Evropského parlamentu. Za stejných podmínek pro všech 28 členských států, nikdo nemá ani víc ani míň.

5. Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální?

Museli bychom si stanovit kritéria optima. Číslo navenek vypadá jako vysoké, ale vychází z počtu členských států EU.

6. Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?

Jsem velký odpůrce dotační politiky, ale nejsem přesvědčen, že o omezení problému s čerpáním rozhoduje počet národních operačních programů. Rozhoduje o tom přehledná a jasná metodika, která byla špatně připravena za vlády sociální demokracie a proto největší problém měla ministerstva, mnohé kraje čerpaly dobře.

7. Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl/a byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?

Nevím, jestli v 5ti či 10ti letech, ale pokud ano, tak to musí být rozhodnutí politické, protože euro bylo založeno jako politický projekt a musí být většinově akceptováno českou společností. Co se týče přistoupení ke stabilizačnímu mechanismu, tak jedině po velmi zralé úvaze, podle toho, jak bude v době přistoupení vypadat. Do současné podoby určitě ne.

8. Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?

Vnímám to jako velmi vážný problém, který musí řešit v prvé řadě země zajišťující vnější hranice EU. Nemůže existovat obecný postup, protože každá část EU čelí jiným situacím. Jsou rozdílné jednotlivé země severní Afriky a zcela jiný je např. případ blízkého východu. Jsem proti automatickému rozdělování uprchlických kvót pro jednotlivé členské země.

9. Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval/a Vy? Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval/a byste pro návrh, nebo proti?

Hlasoval jsem pro zrušení vízové povinnosti, stejně tak bych hlasoval pro zrušení vízové povinnosti pro Turecko.

10. Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu?

Určitě nejsem specialista na islámskou ideologii v muslimských zemích. Jsem přesvědčen, že se každý musí chovat podle pravidel dané země. Tak jako já musím respektovat místní zvyklosti muslimských zemí, měli by i muslimové respektovat evropské zvyklosti. Nárůst a radikalizaci považuji za nepřijatelnou pro společné soužití ve společné Evropě. Platí to, co jsem řekl na začátku. Občané muslimských zemí nemohou automaticky prosazovat přijetí jejich zvyklostí, pokud to není pozitivně přijímáno většinovou společností.

11. V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou a neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?

Hlavní postup musí být takový, že nesmějí vznikat taková ghetta. Pokud nejsou jejich obyvatelé ochotni se integrovat a akceptovat naše pravidla, tak není možné je přijímat do evropského společenství. Musí si být vědomi, že musí akceptovat naše pravidla viz. výše.

12. Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?

V daném místě musí vždy platit jeden právní systém dané země a není možné přijímat výjimky pod jakýmikoli důvody, ať již je náboženství či kulturní zvyklosti.

13. Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál/a změnit?

Zásadně vnímám konkurenceschopnost, energetiku, vědu a výzkum. Opravdu bych si přál, aby evropská politika byla realističtější a akceptovala úžasnou různorodost a barevnost členských zemí, což je podle mne největší dar na území Evropy.