Aktuálně

Plenární zasedání – 10. března

Březnové plenární zasedání bylo zkráceno kvůli šíření koronaviru a výjimečně se konalo v Bruselu. Poslanci se sešli, aby probrali jen to nejnutnější: opatření proti nákaze COVID-19, rozpočet na období 2021 – 2027 a situaci na řecko-turecké hranici. Zasedání pléna se konalo jen v úterý 10.března.

Nový koronavirus: Poslanci vyzývají k solidaritě v rámci EU

Opatření na zpomalení šíření nákazy COVID-19 v Evropě byla v úterý předmětem rozpravy poslanců se zástupci Evropské komise a chorvatského předsednictví v Radě (ministrů) EU. COVID-19 se stal rychle postupujícím a stále závažnějším zdravotním rizikem, které ohrožuje naše občany, naši společnost a naši ekonomiku, uvedla komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová. Členské státy se podle ní musí zaměřit na opatření, která zpomalí šíření virusu. Ta by měla systémům zdravotní péče ulehčit zvládání náporu pacientů a zároveň minimalizovat negativní dopady nákazy na ekonomiku a společenský život, dodala komisařka.

Mnoho řečníků zdůraznilo potřebu solidarity mezi členskými státy EU a vyzvalo k navýšení objemu finančních prostředků na výzkum koronaviru. Nezbytné zdravotnické pomůcky a přístroje, včetně testovacích souprav, masek či respiračních přístrojů, by podle nich měly být vyráběny v EU a zpřístupněny všem členským státům. Někteří poslanci se také v souvislosti se šířící se nákazou dožadovali systému společného evropského posuzování rizik, jehož výsledkem by měl být stejný soubor opatření uplatňovaný na různé oblasti se stejnou úrovní rizika. V plénu také zazněly výzvy k vytvoření společných pravidel pro vstup do schengenského prostoru.

 Dlouhodobý rozpočet – zklamání nad neúspěchem nedávného summitu

Poslanci vyjadřují politování nad tím, že členské státy nejsou připraveny poskytnout EU potřebné finanční zdroje k řešení všech výzev, kterým Evropská unie aktuálně čelí. S ohledem na nedávný summit EU, na kterém se členským státům nepodařilo dohodnout se na společném postoji k Víceletému finančnímu rámci (VFR 2021–2027), poslanci zdůraznili, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda”. Poslanci dále vyzvali Komisi, aby předložila pohotovostní plán s ohledem na zpoždění, kterému bude rozpočet nevyhnutelně čelit. Důvodem je ochrana příjemců jako jsou zemědělci, města, regiony, studenti, výzkumní pracovníci, podnikatelé a nevládní neziskové organice v celé Evropě.

Předseda Evropské rady Charles Michel v rozpravě připustil, že summit lídrů členských států z 20. – 21. února skončil neúspěchem. Poslanci však kritizovali i jím přepracovanou verzi dlouhodobého rozpočtu EU, která by podle jejich slov učinila Evropskou unii „irelevantní“. Zákonodárci označili tento návrh, který by v době probíhající krize na řecko-tureckých hranicích či šířící se nákazy COVID-19 přinesl škrty i v kapitolách věnovaných migraci a výzkumu, za „skandální“.

Uprchlíci na řecko- turecké hranici – poslanci požadují novou azylovou politiku

EU musí pomoci Řecku ochránit svou hranici a zaručit všem osobám v nouzi řádné azylové řízení. Poslanci to uvedli v úterní rozpravě o situaci na řecko-turecké hranici. Vyhrotila se poté, co turecká vláda v Ankaře oznámila, že přechodu uprchlíků do Evropy nebude dál bránit. Turecko od roku 2016 na základě dohody s EU zamezovalo migrantům v přechodu do Řecka výměnou za finanční podporu od EU. Během rozpravy s komisařkou Ylvou Johanssonovou a chorvatským předsednictvím Rady většina řečníků kritizovala tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana za zneužívání lidského utrpení pro politické účely. Mnozí také zdůraznili, že uprchlická krize z roku 2015 by se neměla opakovat a trvali na tom, aby Evropská unie aktualizovala společná azylová pravidla.

Část lídrů poslaneckých klubů vyzvala k revizi dohody s Tureckem z roku 2016, která měla zamezit pohybu migrantů a uchazečů o azyl výměnou za finanční pomoc ze strany EU. Někteří poslanci projevili hluboké znepokojení nad zhoršující se humanitární situací jak na hranici s Tureckem, tak na řeckých ostrovech, kde uvízly tisíce žadatelů o azyl včetně mnoha nezletilých bez doprovodu. Zákonodárci se během rozpravy zaměřili i na potřebu dodržovat Ženevskou úmluvu. Diskutovali také o údajném násilí ze strany policie vůči osobám usilujícím o překročení hranice, tak i o riziku vstupu džihádistů na území EU.