Aktuálně
Plenární zasedání 12. – 15. září
První plenární zasedání po prázdninách mělo velmi nabitý program. A co patřilo mezi top témata k řešení? Energie – reakce EU na prudce rostoucí cen energií, balíček Fit for 55 konkrétně zvyšování obnovitelných zdrojů a úspory energie, jednalo se o úsilí EU v boji proti změně klimatu. Předsedkyně EK Ursula von der Leyen seznámila poslance se stavem Evropské unie a hlasovalo se také o směrnici o adekvátních minimálních mzdách.
Podpora evropské energetiky z obnovitelných zdrojů
Současná energetická krize, umocněná ruskou agresí na Ukrajině, podtrhla potřebu snížit závislost EU na ruských fosilních palivech a diverzifikovat a zajistit dodávky energie do EU. Tomu by mělo pomoci zaměření se na ekologičtější alternativy – jako jsou obnovitelné zdroje. Souběžně s tím chce EU stanout v čele zelené transformace v boji proti klimatické krizi. Ambiciózní klimatické snahy Evropy jsou představeny v klimatickém balíčku „Fit for 55“. Cílem EU je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % a stát se klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050.
Jednou z legislativ, které jsou součástí balíčku, je aktualizace směrnice EU o energii z obnovitelných zdrojů, jež má za úkol zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu EU. V současnosti je tento cíl stanoven na 32 % do roku 2030. V září 2022 ale Parlament vyzval k jeho zvýšení na 45 %, což je cíl, který podporuje i Komise ve svém plánu REPower EU. Ten byl předložen v květnu 2022 a zdůrazňuje, že je třeba urychlit přechod na čistou energii a postupně ukončit dovoz energie z Ruska. Tomu by mělo pomoci zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě energie, průmyslu, budovách a dopravě na 45 % do roku 2030.
Stav Unie: Ukrajina, energetika, změna klimatu, ekonomika
Ve výroční rozpravě o stavu Evropské unie se poslanci dotazovali předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové na práci Komise v uplynulém roce a na její nadcházející plány.
V souvislosti s prudkým nárůstem cen energií Komise předloží návrh na snížení spotřeby elektřiny v členských státech a navrhne omezení příjmů společností, které vyrábějí elektřinu za nízkou cenu s cílem získat více než 140 miliard eur na zmírnění dopadů na občany. Ursula von der Leyenová oznámila také reformu trhu s elektřinou a jasně uvedla, že za současnou energetickou krizi a růst cen může výhradně Putin. V návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy předsedkyně EK slíbila, že panely občanů se nyní budou scházet pravidelně a že uvedla, že nastal okamžik pro evropský konvent.
Mezi další témata, která předsedkyně Komise zmínila, patří boj proti zahraničnímu vměšování za účelem ochrany našich demokracií, užší spolupráce se zeměmi, jako je Chile, Mexiko, Nový Zéland, Austrálie a Indie, a návrhy evropského fondu suverenity, evropského aktu o kritických surovinách, evropské vodíkové banky a balíčku úlev pro malé a střední podniky.
Nová pravidla pro přiměřené minimální mzdy všech pracovníků v EU
Parlament ve středu přijal nový právní předpis o přiměřených minimálních mzdách. Minimální mzdy ve všech zemích EU by měly zajišťovat důstojné životní a pracovní podmínky a členské státy by měly podporovat kolektivní vyjednávání o mzdách.
Stanovení minimální mzdy zůstává v pravomoci členských států. Ty však nyní budou muset zaručit, že jejich minimální mzdy umožní pracovníkům vést důstojný život, a to s přihlédnutím k životním nákladům a k úrovni odměňování v dané zemi obecně. Při posuzování přiměřenosti svých stávajících zákonných minimálních mezd mohou členské státy vycházet ze spotřebního koše zboží a služeb za reálné ceny či z 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % hrubé průměrné mzdy.
Očekává se, že Rada dohodu formálně schválí v září. Členské státy pak budou mít dva roky na to, aby dosáhly souladu se směrnicí. Nejvyšší minimální mzdu má Lucembursko, Irsko a Německo, nejnižší pak Bulharsko, Lotyšsko a Estonsko. V EU má zákonem stanovenou minimální mzdu 21 z 27 zemí, zatímco ve zbývajících šesti (Rakousko, Kypr, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko) se výše mezd určuje prostřednictvím kolektivního vyjednávání o platovém ohodnocení.
Spotřebitelské úvěry
Poslanci podporují aktualizaci pravidel EU o spotřebitelských úvěrech s cílem chránit spotřebitele, kteří čelí složité hospodářské situaci a novým výzvám v digitálním prostředí. Pravidla se vztahují na spotřebitelské úvěry ve výši od 200 do 75 000 eur a vyžadují, aby věřitelé poskytovali informace, které umožní dlužníkům porovnat nabídky a přijmout rozhodnutí na základě dostatku informací. Spotřebitelé mají 14 dní na odstoupení od smlouvy o úvěru a mohou úvěr předčasně splatit, čímž se sníží jejich náklady.
Nastupující éra digitalizace přivedla na trhy nové hráče a produkty včetně nebankovních subjektů, jako jsou například aplikace na poskytování půjček prostřednictvím crowdfundingu. Znamená to mimo jiné, že je třeba řešit nové způsoby digitálního zveřejňování informací a posuzování úvěrové bonity spotřebitelů pomocí systémů umělé inteligence a netradičních údajů.
Současná pravidla dostatečně nechrání spotřebitele, kteří jsou náchylní k nadměrnému zadlužení. Kromě toho pravidla nejsou mezi zeměmi EU harmonizována. V navrhovaných pravidlech se uvádí, že věřitelé musí zajistit standardní informace pro spotřebitele transparentnějším způsobem a umožnit jim snadno si zobrazit všechny podstatné informace na jakémkoli zařízení včetně mobilního telefonu.
Poslanci tvrdí, že nová pravidla by se měla vztahovat na úvěry do výše 150 000 eur, přičemž každá země by měla rozhodnout o horní hranici na základě místních podmínek. Chtějí, aby se regulovalo přečerpání a překročení úvěrů, které jsou stále běžnější. Podle Parlamentu by mělo být na rozhodnutí samotných zemí, zda budou uplatňovat pravidla o spotřebitelských úvěrech na některé typy půjček, jako jsou malé půjčky do 200 eur, bezúročné půjčky a půjčky, které mají být splaceny do tří měsíců a s malými poplatky.
Vyjednávací tým EP nyní zahájí diskuse s Radou (členskými státy) a Komisí ohledně konečného znění pravidel.
Poslanci chtějí bojovat prosti odlesňování
Ochrana a udržitelné obhospodařování lesů jsou pro boj proti změně klimatu zásadní. Co v tomto ohledu prosazují europoslanci? Parlament na zářijovém plenárním zasedání vyjádřil svůj postoj k legislativnímu návrhu Komise, který se snaží omezit degradaci lesů tím, že z unijních dodavatelských řetězců odstraní produkty, přispívající k odlesňování. Poslanci rovněž reagovali na novou lesní strategii EU do roku 2030, kterou Komise představila v červenci 2021. Udržitelné obhospodařování lesů a boj proti odlesňování dává do souvislosti s cíli Zelené dohody pro Evropu, strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ týkající se udržitelné výroby potravin a strategií pro zachování biologické rozmanitosti. Cílem lesní strategie je zvýšit množství a kvalitu lesů v EU a podpořit jejich úlohu jako pohlcovačů uhlíku.
Model udržitelného obhospodařování lesů by v sobě měl skloubit ekonomické a sociální hledisko s environmentálními cíli. Důležité je zlepšení zdraví lesů a také přizpůsobení se klimatickým podmínkám. Lesy totiž představují slibné odvětví pro ekologické hospodářství a mohou pomoci vytvořit dalších 10 až 16 milionů udržitelných pracovních míst po celém světě.
Skutečnost, že udržitelné obhospodařování lesů může pomoci zmírnit změny klimatu a zároveň podpořit jedno z klíčových hospodářských odvětví, uznává i Evropský parlament. Proto ze společné zemědělské politiky (SZP) požaduje více finančních prostředků pro udržitelné lesnictví v EU.
Poslanci vyzývají k celosvětové podpoře udržitelného lesnictví a také k využívání satelitů EU (Copernicus a Galileo) k monitorování odlesňování a lesních požárů ve třetích zemích. Parlament žádá řádné financování výzkumu a inovací, aby byly lesy odolnější vůči klimatu. Prosazuje vytvoření závazných cílů pro ochranu a obnovu lesních ekosystémů, zejména pak pralesů a to těch, které v nedávné době nebyly vystaveny dopadům lidského jednání.
Maďarsko již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii
Parlament odsuzuje „záměrné a systematické úsilí maďarské vlády o oslabení základních hodnot Unie“ a požaduje výsledky v postupu podle článku 7 Smlouvy o EU. Nedostatek rozhodných opatření ze strany EU přispěl ke vzniku „hybridního režimu volební autokracie“, tj. ústavního systému, v němž se konají volby, ale nejsou dodržovány demokratické normy a standardy, tvrdí poslanci a naléhavě vyzývají Komisi, aby plně využila všech nástrojů, které má k dispozici, a zejména nařízení o podmíněnosti rozpočtu.